Deník Financial Times informuje i o signálech, že Američané začínají snad mít obavy ze zvýšené kooperace EU v oblasti obrany.
Dlouhá léta si Američané stěžovali, že země EU neutrácejí dostatečně za obranu. „Teď se to snažíme dělat, ale taky to není správně,“ stěžoval si v Mnichově předseda Evropské komise J. C. Juncker.
Mnichovské konferenci prý dominovalo volání z Německa a Francie, že se Evropa v oblasti obrany musí postavit na vlastní nohy, a Američané se tážou, co to bude znamenat pro NATO.
Američané se soustřeďují na PESCO (permanentní evropská strukturovaná kooperace), zatím nejvážnější evropský pokus o větší kooperaci v oblasti obrany. 25 evropských států se přihlásilo do 17 projektů od zlepšení vojenské mobility po vývoj nového dělostřeleckého vozidla.
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová se pokusila vyjádřit jakousi syntézu: „Chceme zůstat proatlantičtí, ale také být více evropští.“
Americký ministr obrany Jim Mattis vyjádřil spokojenost s tím, že Německo začíná brát svou zodpovědnost za obranu vážněji. „Vidíme mnohem angažovanější Německo, než bych někdy před pěti lety očekával.“ Zároveň ale zdůraznil, že společná obrana je „misí NATO a jedině NATO“.
Zdrženlivost vůči plánům vyjádřil nejostřeji generální sekretář NATO Jens Stoltenberg: „Některá evropská úsilí oslabují atlantický svazek, duplikují to, co NATO už dělá, a diskriminují nečleny EU uvnitř NATO.“ Po brexitu bude 80 procent výdajů v NATO ze zemí mimo EU.
Naše poznámka: Je to složitá a citlivá problematika. NATO na rozdíl od EU funguje precizně a profesionálně a nesmí být oslabováno. Evropské země v rámci plnění dvou procent HDP předepsaných výdajů na obranu budou patrně více nakupovat vojenskou techniku provenience EU, což Američany bude zlobit, ale co s tím dělat, je otázka jemné diplomacie. Dublovat cokoli, co v NATO funguje, je zločin a nesmysl, stejně jako vymýšlení nějaké další byrokracie.
…
V rámci EU se příliš často nestává, aby byl zatčen guvernér centrální banky. V neděli ale protikorupční odbor lotyšské policie zatkl guvernéra Ilmārse Rimšēvičse a provedl prohlídku jeho kanceláří. Ministryně financí Dana Reizniece-Ozolová žádá guvernérovu rezignaci.
Jedná se o kauzu banky ABLV, která podle amerického ministerstva financí porušovala sankce tím, že pomáhala financovat severokorejský program balistických střel a podporovala korupci v Rusku a na Ukrajině. Americké ministerstvo financí poměrně jasně konstatuje, že banka ABLV institucionalizovala praní špinavých peněz jako hlavní pilíř svého byznysu. Podle agentury Bloomberg má být banka odříznuta od amerického byznysu a dolarových účtů.
Mezitím se ukázalo, že banka de facto končí, protože ECB jako regulátor vyhlásila moratorium na všechny finanční operace a platby lotyšské banky s poukazem na to, že se „prudce zhoršila finanční pozice banky“.
Píše o tom například deník The Wall Street Journal.
…
Francie oznámila další sérii opatření, která mají bránit možnosti nepřátelského převzetí francouzských firem v citlivých a strategických odvětvích průmyslu a ekonomiky. Poukazuje se mimochodem na to, že Čína svou ekonomiku v tomto směru nikdy neotevřela a USA podobný zákon mají dávno (americké úřady například právě odmítly převzetí chicagské burzy ze strany čínského investora).
Převzetí francouzských podniků bude muset nyní schvalovat národní a bezpečnostní výbor, kterému bude předsedat prezident Macron osobně. Spektrum strategických podniků bylo rozšířeno a chystá se legislativa o zlaté akcii v podnicích, kde stát má pouze minoritní podíl. Jedná se už od roku 2014 o sektory jako doprava, voda, energetika, telekomunikace a zdravotnictví, nyní přibude ještě umělá inteligence, mikročipy, letecký průmysl či ukládání dat. Zároveň bude vláda více daňově podporovat, aby Francouzi investovali do svých podniků.
Francouzské ochranářství je svým způsobem tradiční, ale není druhým extrémem, že u nás žádný seznam strategických podniků vůbec nemáme? Může se nám tak klidně stát, že největší komerční televizi zakoupí zítra čínská státní firma, stejně jako třeba nějaký velký strojírenský podnik.
Takže otázka do Debaty JM s ekonomy pro tento týden na serveru Česká pozice zní: Co o francouzské politice soudíte? Máme se jí v něčem inspirovat? Máme také mít svůj seznam a státní schvalovací výbor?
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
