Nemusí se nutně jednat o výsledek Trumpovy zahraniční politiky. Možná jde spíše než o diplomacii právě o dynamiku americké společnosti a výhody spojené s geografickou polohou.
Je to americká dynamika, co činí USA supervelmocí. Konkrétně jde o dvě průmyslová odvětví, jež posílila význam Ameriky. Na prvním místě jsou to technologie. I když se Čína snaží Ameriku dohánět, američtí technologičtí kouzelníci jasně vedou. Jde ve skutečnosti o mix technologického génia, profesionálního marketingu a managementu a sofistikovaného financování. To vše dohromady podporuje podnikatele, kteří mění svět.
Nepomáhá to jen civilní ekonomice. Samozřejmě jsou informace a komunikace základem americké vojenské moci. Američtí vojenští plánovači disponují výhodami, o kterých mohou ostatní jen snít.
Druhým tímto odvětvím je takzvaný fracking, těžba ropy a plynu z břidlic. I když momentálně firmy z tohoto oboru finančně trpí, fracking stačil proměnit globální energetické trhy. Američtí rivalové jako Írán a Rusko byli připraveni o vitální zdroje. Ale hlavně, ať už se bude dít na Blízkém východě cokoli, ke skokovému zvýšení cen ropy a plynu to určitě nepovede. Američtí lídři tak mají více flexibility v tom, rozmyslet si, jak se angažovat v regionu, aniž by ohrožovali základní americké zájmy.
Geografie také pracuje pro Ameriku. Námořní velmoci mají obrovskou strategickou výhodu oproti kontinentálním mocnostem, jako je Čína. Už od dob Ludvíka XIV. až po studenou válku si nejprve Britové a později Američané našli spojence, kteří byli ohroženi ambicemi suchozemských mocností své doby. Každým asertivním krůčkem, který dnes Peking udělá, jsou sousedi Pekingu vháněni do náruče blízkých vztahů, či přímo spojenectví s USA. Od Indie přes Austrálii po Japonsko a Vietnam. Kooperace těchto zemí s Amerikou na zabezpečení vlastní nezávislosti nakonec povede k tomu, že se Čína spokojí s méně dominantní regionální úlohou. Bez USA by šance těchto zemí byla velmi slabá. Americkým prezidentům to dává do rukou dobré karty.
MACHÁČEK: Trumpovy výsledky v zahraniční politice |
I když jsou Evropané mnohdy frustrováni z Trumpa a dávají to najevo, současná politika Moskvy a Pekingu nakonec dotlačí Evropany zpět do amerického objetí. Ruská politika v Bělorusku a čínská politika v Hongkongu zdůrazňují naprostý hodnotový odvrat od Západu. Ještě před půl rokem to vypadalo, že Huawei má v Evropě své jisté. Dnes už to neplatí.
Ani americký unilateralismus a zpochybňování nadnárodních institucí nevyvolaly pouze nepořádek a chaos. Američané posílili svou páku. Spojenci si uvědomili – nebo uvědomí –, že americká podpora čehokoli není tak samozřejmá a že různé mezinárodní smlouvy musejí být více v souladu s americkým veřejným míněním.
Největším rizikem druhého Trumpova termínu je, že nebude umět přejít od disrupcí k budování. Největším rizikem Bidenova termínu je, že se příliš zaměří na obnovení stavu před Trumpem, místo aby se chopil vytvořených příležitostí.
