Autor Monitoru JM se považuje za obdivovatele americké demokracie a tamějšího vyvažování moci a federalismu. Federalismus znamená prakticky neomezenou autonomii v tom, jak volby probíhají v jednotlivých státech. Probíhá 50 různých voleb a koordinováno je de facto vlivem tradice pouze to, že se volby dějí v jeden den.
S tím se těžko dá něco dělat, federalismus je základem amerického systému a sebrat jednotlivým státům toto právo prostě nejde – stejně jako jim nejde vzít dva senátory. Nějaká modernizace, vyjasnění a koordinace systému by musely proběhnout dobrovolně. Letošní zkušenost by k tomu měla vybídnout.
Protože Američané patřili po roce 1989 mezi ty, kdo nás učili demokracii, člověk se trochu stydí, když dnes vysvětluje pokrokovým Američanům, jak probíhají volby u nás ve Vršovicích. Svatým principem je, že volba je výsostná, respektive individuální, svobodná a tajná. U komise sedí dobrovolníci z různých stran a před volbou jdete za plentu, kde nesmí nikdo vidět, co nakonec vložíte do obálky.
Masové použití poštovního hlasování nezaručuje ani to, že je volba svobodná, ani to, že je tajná. Třeba vám stojí za hlavou manželka s válečkem, tchyně s bičem či šéf v práci. Nebo se v nějakém domově seniorů všichni klienti při večeři domlouvají pod dozorem zdravotní sestry, co do obálky dají.
Nic proti výjimce tzv. absenčního hlasování, to má v USA tradici, pečlivě se ověřuje identita při registraci i volbě, volí tak třeba i vojáci. Letos ale přibyla kvůli pandemii obrovská masa narychlo přichystaného poštovního hlasování, kdy pravidla, kontrola (často velmi laxní) i sčítání byly nastaveny v každém státě jinak. Někde si s tím dali práci a sečteno a zkontrolováno bylo hned, jako třeba na Floridě, jinde se sčítalo až po volbách – a pochybnosti a chaos vznikaly zcela logicky. Kdo tvrdí, že toto byly normální volby, je opravdu na omylu. Nebyly. Objem korespondenční volby narostl o stovky procent, zatímco procento volebních lístků, které musely být pro chyby vyřazeny, se snížilo o polovinu.
Pokud se Američané báli pandemie, měli se dohodnout, že se volby o půl roku odloží. Donald Trump by byl za diktátora tak jako tak.
Někteří čeští komentátoři se vší vážností navrhují, abychom podobný způsob hlasování zavedli i u nás. Děkuji, nechci. Buďme rádi, že to máme všude jako u nás ve Vršovicích. Stejně tak se braňme plné digitalizaci voleb a oddalujme různé novoty jako volbu chytrým telefonem, co to půjde. Každodenní zprávy o tom, kam všude se dostal čínský nebo ruský hacker, člověka v tomto směru opravdu neuklidní.
Argument, že se americké soudy včetně toho Nejvyššího odmítly stížnostmi zabývat, neznamenají, že vše proběhlo jako vždy, normálně a za čtyři roky se má tato cesta opakovat. V případě stížnosti Texasu a 14 dalších států Nejvyšší soud rozhodl o tom, že jeden stát(y) unie nemůže jiným státům unie mluvit do toho, jak se u nich volí. To je ten federalismus.
Argument, že Joe Biden vyhrál „celkově“ o sedm milionů hlasů, je nelogický. V USA se nehlasuje na úrovni federace ani lidově. Je to stejně „logický“ argument, jako když si trumpovci stěžují, že na mítinky Trumpa chodí přece tolik lidí – a na mítinky Bidena vlastně nikdo.
Volby nebyly „masivně zkorumpované“ ani „ukradené“, jak říká Trump, který tím devalvuje celý svůj politický odkaz. (Rozlišujme ale mezi tweetujícím Trumpem a Trumpem cirkusákem – a tím, co Trump nakonec „úředně“ udělá.) Normální volby to ale také nebyly. Jsem rád, že to u nás ve Vršovicích a zatím vlastně všude v Evropě takhle nezkoušíme.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
