Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Co obdivovat na Americe, útok na Kapitol a pozor na srovnávání

V křesle mluvčího prý seděl muž bez košile s provizorní čelenkou ze zvířecí kůže který mával megafonem a protahoval si bicepsy. foto: ČTK

Jak jsem napsal už včera, to, co se stalo ve washingtonském Kapitolu a před ním, bylo kriminální (musí se jednotlivě vyšetřit) a určitě zavrženíhodné jednání, ale státní převrat to nebyl.
  12:57

Donald Trump vyzval před Bílým domem své podporovatele k pochodu ke Kapitolu, měl si tedy do čela takového pochodu sám stoupnout, a ne se schovat zpět do Bílého domu. To by se zachoval čestně a „chlapsky“, ale pak už by to pokus o převrat jednoznačně byl.

Za dosti odpudivé lze považovat to, jak Trump tlačil na viceprezidenta Pence, jak si z něj udělal terč. Trumpa už ale můžeme nechat pomalu být. Možná bude odvolán, možná kriminalizován, může si za to sám, do historie odchází s ostudou. U republikánů skončil.

Zastavme se u světa přirovnání. Jako obvykle se to v médiích hemží silnými slovy, například: „Tohle kapitol nezažil od roku 1812, kdy během války Britové spálili Kapitol na troud.“ Nebo: „Takové nebezpečí americká demokracie ještě nezažila.“

V roce 1812 mladé americké demokracii hrozil skutečný zánik, bylo to docela o vlásek. Britské impérium se ke svým bývalým koloniím chovalo velmi brutálně, zajatci museli jako otroci sloužit v britském válečném loďstvu apod. Svobodu si tehdy hrdinní američtí vojáci i občané ubránili za cenu obrovských obětí. Copak tohle lze vůbec srovnávat?

Velkých nebezpečí pro Ameriku pak přišlo ještě mnoho. Byla to válka Severu proti Jihu, která přinesla obrovské oběti, ale i konec otroctví, i když ne segregace. Amerika vstoupila do první světové války – a zase za cenu neskutečných obětí pomohla nastolit mír a zachránit a rozvíjet svobodný svět. Kdyby to nedopadlo, sama by čelila existenční hrozbě.

MACHÁČEK: Tragédie, ale žádný pokus o převrat

Amerika byla existenčně ohrožena za druhé světové války, kdy bránila nejen sebe sama, ale před Německem a Japonskem celý svobodný svět. Opět to stálo obrovské lidské oběti, spoustu krve a neskutečné hrdinství. Taky to mohlo dopadnout jinak: Co kdyby Němci a Japonci včas přišli se svou jadernou bombou či raketou?

Americká demokracie byla ohrožena i po celou dobu studené války až po konec komunismu. Kolikrát šlo o minuty či vteřiny – jako během krize se sovětskými raketami na Kubě.

Touto optikou se dívejme na středeční události. Skutečně chceme tvrdit, že různí ti pomatení šaškové s rohy provedli největší existenční útok na americkou demokracii v její historii? A kdo jsou tady ti hrdinové, kteří něčemu zabránili? Člověk vidí jen hrdinné komentátory televize CNN, hrdinné mudrce na Facebooku a Twitteru a patetická prohlášení politiků, kteří byli uklizeni někam do bunkru.

Ano, bezprecedentní to bylo, ale bezprecedentní bez patosu, prostě proto, že se to nikdy nestalo. Kdyby dělala ochranka a policie svou práci, k žádnému průniku do budovy Kongresu by nedošlo.

Samozřejmě je nepřijatelné činit nátlak na zákonodárce v důležitém okamžiku ústavní procedury, jako je certifikace voleb, ale demonstrovat v bezpečné vzdálenosti ústava umožňuje.

A nyní poznámka k tomu, jestli je Kapitol čili budova nejposvátnějším symbolem americké svobody a demokracie. To je individuální, jak se kdo vztahuje k symbolům a jiným podstatným věcem. Pro mne je svým způsobem svatyní svobody celá Amerika. Jak se tam žije, podniká, dýchá, cestuje, jaká je tam svoboda a individuální odpovědnost, různost a rozmanitost, konkurence, jaká je tam kultura, dynamika, energie, schopnost obnovy a inovace. Někdo v rámci toho potřebuje skoro pobožně vzhlížet k nějaké budově se sloupy, někdo tu svobodu cítí při pročítání americké ústavy – a někdo ji zažívá jinde. To je taky ta svoboda, že to každý cítí jinak. Někdo potřebuje mramor a kámen, někdo tolik ne.

MACHÁČEK: Brexit, angličtina a Erasmus

Pro mne je třeba největším symbolem to, jak se Amerika starala o svobodu i jinde než u sebe doma. Pro mne jsou symbolem třeba americké vojenské hřbitovy ve Francii.

A nakonec k vymazání Trumpova účtu z Facebooku. Facebook a další internetové firmy jsou pod tlakem, protože je americká vláda chce rozdělit. Vedení Facebooku nyní udělá cokoli, aby se vlísalo do přízně Demokratické strany, která za pár dní získá všechnu moc ve státě. Myslí si, že tak nucenému rozdělení firmy zabrání

Ti, kteří s tím souhlasí, by si měli uvědomit, že hned po Trumpovi bude následovat blokace účtů Trumpových podporovatelů – a pak i těch, kdo mají jakékoliv námitky k poštovnímu hlasování. A nakonec třeba i těch, kteří nevidí Trumpovo politické dědictví černobíle. Hlídat to budou udavači, domovnice a pracovníci facebookových uličních výborů a agitačních středisek, kteří budou pečlivě a aktivněji než dosud nahlašovat závadový obsah. To známe u nás z 50. let i z doby normalizace.

A ještě k reakci z EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku – všichni tweetovali na podporu americké demokracie. Pár hodin předtím, než vtrhli Trumpovi příznivci do Kapitolu, provedla Čína zatím největší zátah na zbylé svobody v Hongkongu. Pozatýkala 53 demokratických politiků. Žádné tweety na podporu demokracie v Hongkongu od někoho důležitého z EU nepřišly.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.