Od té doby, co Joe Biden jako nový prezident nevynechá jedinou příležitost, aby konstatoval, že „Amerika je tu zpátky“. Vzkaz ze summitu G-7 by mohl být taky sumarizován jako vzkaz „Západ je zpátky“. Cílem shromáždění lídrů bylo předvést jednotu, účel a vedení v řešení světových problémů.
Byl to první summit Spojených států, Japonska, Británie, Francie, Německa, Kanady a Itálie od vypuknutí pandemie a pochopitelně i od porážky Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.
Lídři podle Rachmana dali světu najevo mnoho ambicí, ale otázka je, zda se praxe bude blížit rétorice.
Týká se to klimatu, distribuce vakcín a úsilí o vybudování infrastruktury v rozvojovém světě, které budou rivalem projektu čínské nové hedvábné stezky.
Během roku chce G-7 dodat rozvojovému světu miliardu dávek vakcíny. Miliarda zní jako hodně, ale podle WHO svět potřebuje jedenáctkrát tolik. Navíc je otázka jak dlouho se bude miliarda vakcín dodávat. Pokud to bude rok a půl, zemře ještě mnoho lidí a může se rozvíjet mnoho rezistentních variant (taky může být už po pandemii – poznámka Monitoru JM).
Čínská vláda dodá světu více vakcín než celá G-7 dohromady. Vzhledem k pochybné účinnosti čínských vakcín to může být spíše prokletí, ale je to tak.
G-7 se tváří, že je odhodlána. Chce bránit rostoucímu čínskému vlivu financováním infrastrukturních projektů, které budou ekologičtější, transparentnější a lépe řízené. Ale kolik peněz G-7 poskytne, se neví: komuniké je vágní. Mezitím jedou čínské banky a firmy plnou parou vpřed: čínský kapitál například financuje stavbu nového hlavního města v Egyptě apod.
Otázka také je, jak moc je G-7 jednotná ve věci brždění čínského nástupu. Amerika a Japonsko se vyjadřují o poznání ostřeji než Evropa. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že „Evropa potřebuje nezávislost ohledně strategie vůči Číně“, což je pocit, který sdílí i kancléřka Merkelová a do určité míry i Boris Johnson.
G-7 se nemůže vyhnout tomu, že kooperace s Čínou je pro boj s klimatickou změnou zásadní, ale komuniké je v tomto ohledu velmi vágní.
G-7 taktéž žádá vyšetření toho, jak Rusko používá chemické zbraně na svém území (míněno je asi trávení politických oponentů) a odsuzuje, že hackeři napojení na Rusko žádají výkupné. Asi se očekává, že „jednota Západu“ udělá na Putina dojem.
Jedná se jistě o kontrast s Trumpovými léty, kdy Trump spíše zdůrazňoval nejednotnost a ještě přiléval olej do ohně.
Ruský i čínský prezident si jistě prezentovanou jednotu „západní aliance“ poznamenají. Jestli je to nějak znepokojí, to je ale zatím otázka. Asi ještě ne.
Za Monitor JM dodejme, že na minulých summitech G-7 se ještě žádná jednota vůči Číně nehrála. Ještě před rokem a půl, resp. před pandemií a porušením smlouvy o Hongkongu, tu byl například plán, že postbrexitová Británie bude na Čínu dosti sázet. Byl to totiž Trump, kdo začal s ostrou rétorikou vůči Číně. Dnes – už bez Trumpa – je Čína jaksi hlavní téma pro všechny.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
