Píše se o tom například na serveru Intellinews.
Německo – jako většina zemí EU – trpí chronickým nedostatkem vakcíny, navzdory tomu, že v Německu se podařilo jednu z nejúčinnějších vakcín – Pfizer/BioNTech – vyvinout. Movitější Němci tedy ztrácejí trpělivost a rádi přeskočí pomyslnou frontu, zvláště když prestižní britský medicínský časopis Lancet potvrdil na začátku února bezpečnost a účinnost ruské vakcíny. Lufthansa na dotaz novinářů nepotvrdila existenci vlastního očkovacího salonku, ale upozornila že vakcinační centrum na letišti Domodědovo už existuje.
Letiště Domodědovo je v soukromých rukou, patří miliardáři Dmitriji Kamenščikovi – a ten ještě čeká na finální razítko z Kremlu.
Německo, kde převládá velká skepse vůči vakcíně AstraZeneca, je velkým fanouškem ruské vakcíny Sputnik V. Totéž platí pro Švýcarsko. Německo dokonce nabízí Rusům podporu a výrobní zařízení pro výrobu Sputniku V na německé půdě. Kancléřka Merkelová nabídla Rusku pomoc Ehrlichova institutu se schvalováním u evropské agentury EMA. Podle kancléřky je „každá dobrá vakcína v EU vítána, ale musí mít povolení“. V německém tisku vychází řada článků, které ruskou vakcínu vysloveně vychvalují.
Očkovací letadla Lufthansy do Moskvy by měla létat nejen z německých letišť, ale také z Curychu a Vídně. Společnosti Swiss a Austrian jsou koneckonců s Lufthansou propojeny. Celá zdravotně-výletní záležitost – tedy zpáteční letenka s očkovacím pobytem – má stát 1000 eur. Vakcína Sputnik přitom stojí pouze 10 eur.
Nejedná se o zcela originální myšlenku. Britský deník The Guardian například informoval o cestovní kanceláři či spíše elitním klubu Knightsbridge Circle, který nabízí svým členům luxusní výlet do Dubaje za čínskou vakcínou.
Zajímavé je, že sami Rusové ze své vakcíny tolik nadšení nejsou. Přestože se očkuje od prosince a můžete se naočkovat v moskevských hypermarketech, je proočkováno pouze 3,2 milionu lidí, což je 2,2 procenta populace.
…
MACHÁČEK: Skotsko už tolik nespěchá ze Spojeného království |
Jistě jsme už všichni zaslechli, že řecká vláda žádá evropské země, aby rychle zavedly očkovací pasy. Ty by totiž mohly zachránit další ohroženou turistickou sezonu na jihu Evropy nebo krizi turismu alespoň zmírnit. To, po čem úpěnlivě volá Řecko, by se mohlo hodit i jiným zemím na jihu Evropy. A samozřejmě je to logicky i zájem hotelů a odvětví turismu a cestování obecně.
Jenomže jak upozorňuje Leonid Beršidskij na serveru Bloombergu, je pravděpodobné, že naprostá většina zemí EU nebude schopna žádný očkovací pas včas zařídit.
Beršidskij tvrdí, že po dvou dekádách módních řečí o e-governmentu má většina zemí – a to i těch úplně nejbohatších a nejvyspělejších –tisíce vládních databází, které spolu nemluví a které jsou příliš pomalé na to, aby pomohly lépe řídit pandemickou krizi současných proporcí. Schází též dostupnost a transparentnost dat.
Tento technologický nezdar a slabá politická vůle už vedly k většímu počtu mrtvých a nakažených a prohloubily ekonomickou recesi. S očkovacími pasy to také bude váznout, přitom by mohly urychlit otevírání ekonomik.
Všechny vlády na počátku pandemie selhaly a nebyly schopny shromažďovat a třídit v reálném čase data: o rychlosti šíření infekce, ale ani o volných nemocničních postelích a počtu dýchacích přístrojů. Na konci loňského roku hlásila OECD, že pouze 16 evropských zemí bylo schopno aktualizovat nemocniční data jednou za týden a pouze dvě evropské země poskytují data o smrtnosti v reálném čase.
MACHÁČEK: Trump promluvil na CPAC |
Nedostatek dat přitom sytil jak konspirační teorie, tak některé přehnané reakce v první polovině roku. Taková Jižní Korea se obešla bez úplných lockdownů, protože začala rychle shromažďovat a vyhodnocovat data. Sledování telefonů a kreditních karet sice připomíná velkého bratra, ale leckdo by to možná za uvolnění ekonomiky vyměnil. Nehledě na to, že Googlu a Facebooku odevzdáváme daleko víc. Očkovací pas se může zdát neočkovaným nefér, ale i pouhá část zákazníků obchodníkům, hotelům i kultuře pomůže. Německá vláda ale ještě nedávno očkovací pasy odmítala právě pro jejich neférovost. Nyní začal ministr zdravotnictví Jens Spahn mluvit o tom, že nějaký elektronický doklad o očkování by mohl být k dispozici „během letošního roku“. Patrně se reaguje na pokus Bavorska vytvořit vlastní pas, který by ale nebyl kompatibilní s ničím celostátním nebo mezinárodním.
Většina Němců už má například občanky s elektronickým použitím, ale využívá to jen šest procent lidí, také proto, že většina vládních úřadů, o soukromých službách ani nemluvě, s elektronickou občankou komunikovat neumí. Takže než aby se informace po očkování nahrála na elektronickou občanku, bude pro Německo jednodušší vyvinout a vyrobit zcela nový systém karet, které doloží očkování. Británie má sice centralizovaný systém zdravotnictví NHS, ale i ten má mnoho nekompatibilních databází. S očkovacím pasem možná bude včas úspěšné technologicky vyspělé Dánsko a určitě v tomto směru vyhlášené Estonsko, které si dávno vytklo za cíl funkční výměnu dat mezi úřady. Na tomtéž pracuje už dvacet let Jižní Korea, kde všechny státem kontrolované IT systémy mají společný standard.
Evropská akademická literatura dokazuje, že zhruba před deseti lety vzrostl v EU přechodně zájem o téma interoperability vládních IT systémů, ale pak zase upadl a nyní je v podstatě opět na úrovni roku 2001. Že by to všichni vzdali?
Samozřejmě je tu i, nebo především je tu, otázka zneužití dat. V Jižní Koreji jsou lidé ochotnější se s vládou dělit o data, to je prostě otázka kultury i vládních metod. V Rusku vláda zneužívá data ke kontrole a sledování občanů, a v Číně navrch ke kategorizaci a bodování občanů. Slušná evropská vláda by si ale od lidí vyžádala písemný souhlas k použití dat. A spousta lidí by ho v tomto případě ráda dala výměnou za svobody a podporu podnikání.
(Část o očkovacím pasu přečtena včera na Českém rozhlase Plus)
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
