Co se stalo? Jeden ze čtveřice rumunských rozhodčích, kteří mezi sebou komunikovali logicky rumunsky, žádal červenou kartu pro asistenta trenéra tureckého klubu, který se u postranní čáry nepřístojně rozčiloval a který je černé pleti.
Když hlavní rozhodčí přiběhl na místo činu a ptal se, kdo se provinil, čtvrtý rozhodčí mu odvětil, že „ten černý“ – a černý se rumunsky řekne „negru“. Vyloučený trenér se rozzlobil, že byl nazván „negrem“, že o bílém hráči by se nikdy neřeklo, „ten bílý“, apod. Pak už se všechno rozeběhlo, všelijak semlelo, zavládly emoce, politika a leckdo mluví o zlomovém momentu ohledně rasismu v evropském fotbale.
Ve skutečnosti se jedná o nedorozumění, ale možná může být spíše zlomové, když si ho my i UEFA zkusíme vyjasnit. Povolá UEFA do vyšetřování jazykovědce?
Pokud jsou rozhodčí UEFA v jednom zápase jedné národnosti, je to patrně také kvůli tomu, aby se mezi sebou mohli snadno dorozumět. Je to jejich konverzace, ne konverzace s okolím. Může se to tedy zrušit, týmy rozhodčích národnostně smísit a jazykem rozhodčích ustanovit jakousi euroangličtinu.
Nebo ještě lépe podobnou angličtinu se standardizovaným, unikátním a přesným vyslovováním, jakou se mezi sebou dorozumívají piloti, případně jakou piloti komunikují s řízením leteckého provozu. Standardizovanou jazykovou vybavenost by měly prošetřit patřičné jazykové zkoušky.
V rámci obav z toho, že řeknu něco nevhodného, případně třeba slangového (to není náš případ), se může přejít na to, že hráči budou v takové konverzaci označováni výhradně čísly, koneckonců od toho mají jejich dresy velké číslice na zádech. Tady šlo ale o trenéra. Ten měl navíc větrovku, a ještě k tomu na hlavě kapuci. Samozřejmě je nevhodné kdekoli na kohokoli ukazovat prstem, ale rozhodčí neříkal „ty černý“, ale „ten černý“, a to v komunikaci s kolegou.
V USA se „nigger“ neříká už cca od 60. let, zhruba od 80. a 90. let se už neříká ani „black“. Říká se „Afroameričan“ a každý si na to už dávno zvykl. (Někteří rapeři a černoši v rámci slangu si ale mezi sebou klidně říkají „nigga“, podobně jako si čeští nebo slovenští Romové klidně mezi sebou řeknou „cigán“.)
My v Evropě jsme ale žádný výraz „Afroevropan“ nezavedli, snad také proto, že nemluvíme všichni anglicky, což se může – jak navrhuji výše – při fotbale zavést. Když se ale něco rychle seběhne ve sportu a panuje zmatek a vřava, možná je formulace „ten asistent trenéra s africkými rysy v tmavomodré bundě s kapucí na hlavě“ přeci jen poněkud zdlouhavá.
Rumuni mají se svou „latinou“ smůlu v tom, že jim každý v základních věcech rozumí. Takoví maďarští nebo finští rozhodčí na sebe asi nadále budou moci pokřikovat, co chtějí. Rumunština je, jak víme, latinský jazyk, možná je to dokonce nejlatinštější ze všech evropských jazyků, opírá se o latinu a má v sobě víc latiny než italština, francouzština nebo španělština. Pozor, vtip – v Rumunsku se i lidé často jmenují příznačně (lat. nomen omen), jako třeba premiér Petre Roman či ministr obrany Mircea Militare.
Vzpomněl jsem si ještě na název států Niger a Nigérie. Niger znamená latinsky „černý“. Anglický etymologický slovník „The Online Etymology Dictionary“ nabízí dvě možnosti vzniku těchto jmen. Jednou variantou je právě vliv latiny (Leo Africanus, 1520), druhou, že slovo pochází z tuaregštiny, kde „egerou“ znamená velká řeka.
Anglická Wikipedie už pro jistotu zmiňuje pouze tu tuaregštinu, o latině ani slovo.
Přesto by se tyto státy měly pro jistotu přejmenovat, protože jejich názvy mohou zlotřilým bílým rasistům z bohatých zemí evokovat něco nepěkného, něco, co může být předmětem nepřijatelného posměchu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
