Technologická závislost a možnost sledování a zneužívání technologií jsou různé věci. Pokud je Čína technologickým lídrem v nějaké oblasti a pokud si od ní budu ve velkém kupovat další a další technologie, posílím její technologický náskok. Žádostivost obyvatelstva, firem a spotřebitelů po čínských technologiích pak bude narůstat. Někdo si možná řekne, co má být, na amerických firmách, jako je Google, Microsoft, Facebook či Apple, jsme také technologicky (a leckdo i mentálně) závislí. Ale je tu přeci jen značný rozdíl. Amerika je náš spojenec a je to demokratická země. Čína je země totalitní či autoritářská, ale hlavně je to země s imperiální ambicí, která chce dominovat světu. Vytvářet závislost na někom takovém je dočista jiná věc.
A pak je tu specifický problém možných zadních vrátek, sledování, sběru dat a podobně v souvislosti s vazbami, které má čínská firma na tamější tajné služby a armádu.
Postoj jednotlivých evropských zemí se v poslední době velmi přeléval. Leckde něco řekly tajné služby, pak to změnily či zamlžily, pak zase rozhodly jinak vlády… Byli jsme zkrátka svědky velmi nepřehledné a proměnlivé situace. Třeba německé tajné služby a silová ministerstva před Huawei varovaly, kancléřka ale podlehla tlaku vývozců a průmyslu a dala firmě předběžně zelenou.
To se ovšem zásadně změnilo před dvěma dny v Bundestagu. Skupina CDU/CSU vydala jednoznačný poziční dokument ve věci německé digitální suverenity. Část poslanců v čele s Norbertem Röttgenem žádala přímo zákaz Huawei, uměřená frakce blízká kancléřce Merkelové se obávala čínské odpovědi. Výsledkem je ale solidní kompromis, z nějž ekonomické zájmy nijak nevyčuhují a který bude pro Huawei velmi nepříjemný. Dokument také navrhuje společnou pozici pro celou Evropskou lidovou stranu (EPP):
1. Kritické komponenty sítě budou předmětem nejpřísnějších bezpečnostních standardů a jejich konečná instalace muže být ve veřejném zájmu odmítnuta.
2. Je třeba vyhnout se monokulturám jednoho dodavatele.
3. Je třeba zajistit interoperabilitu jednotlivých dodavatelů, což může financovat německá rozvojová banka KfW.
4. Evropa potřebuje společnou strategii, která zajistí konkurenceschopnost evropských dodavatelů stejně jako jejich ochranu před převzetím ze zahraničí.
5. Musí být přijat sankční režim, který jednoduše umožní stažení bezpečnostní certifikace pro dodavatele.
Doporučení dále obsahuje vyslovený zákaz, že by se 5G sítě v Německu mohly dostat pod kontrolu cizí mocnosti mimo EU.
Británie zase nedávno sice schválila účast Huawei na výstavbě tamních sítí 5G, jenže to má jasné a rozumné meze. Británie firmu nevpustí do jádra sítí a umožní Huawei ovládnout pouze 35 procent tamějšího trhu. Prostor pro dva evropské konkurenty je tedy do široka otevřen.
I když už Británie není v EU, je stále spojencem evropských zemí v rámci NATO. V souvislosti s vývojem v Bundestagu lze konstatovat, že se nějaká společná evropská pozice přece jen začíná rýsovat. Nejlepší a nejjednodušší by ale byly dvě věci. Zaprvé by EU měla žádat od Číny reciprocitu: pustíme k nám vaše firmy, když vy do výstavby strategických sítí v Číně pustíte zase ty naše. A zadruhé jde o převzetí evropských standardů v Číně: my máme v Evropě takovou věc, jmenuje se to GDPR. Můžete si u vás schválit něco podobného, a pak teprve se budeme bavit.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
