Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Očkovací trápení Evropské unie a naděje pro Parler

Očkování proti covidu vakcínou firmy AstraZeneca foto: Reuters

Praha - Na serveru Eurointelligence.com se domnívají, že strategie EU soustředit se na omezování exportu z továren na výrobu vakcíny na území EU není dobrý nápad.
  13:05

Vakcinace jsou propustkou z restrikcí a vstupenkou k ekonomickému oživení. V Británii představují lidé nad 75 let více než 90 procent hospitalizovaných s covidem-19. Když se započítají lidé na 65 let, procento se dostane nad 95 procent.

Jakmile se proočkuje tato věková skupina, tedy 20 procent populace, lze očekávat dramatický propad hospitalizací a úmrtí. Británie už naočkovala deset procent populace, a protože tamější vláda se může spolehnout na očkovací plán, otevřou se tam školy patrně v březnu a návrat k normálu může přijít už v červnu.

Trajektorie v EU je úplně jiná. Proočkována jsou pouze dvě procenta populace a tempo vakcinace zpomaluje. V některých zemích zpomaluje tempo šíření infekce. To může znamenat několik věcí. Nová mutace viru z anglického hrabství Kent nemá takovou sílu, jako měla v Británii, nebo se nešíří tak rychle, anebo ta vlna teprve přijde. Anebo se projevují restrikce – a také to může být od všeho trochu. Aby se mohlo v EU uvolňovat, musí být dosaženo kritické meze proočkování. V současné trajektorii to bude v EU až v pozdním létě.

To ovšem znamená, že ekonomiky na jihu Evropy – tedy Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko –, které jsou závislé na turismu, promeškají další sezonu. A společný evropský fond oživení v té době ještě nebude schopen alokovat zdroje.

EU vytvořila ex post argument na podporu brexitu. Pokud očkovací zoufalství EU bude znamenat zpožděný nástup ekonomického oživení, těžko se bude argumentovat tím, že brexit je špatný pro ekonomiku.

Ekonom Tomas J. Philipson z University of Chicago píše v deníku The Wall Street Journal, že koordinovaná akce velkých technologických firem proti alternativní síti Parler budí zaslouženě velkou pozornost.

Někdo tvrdí, že to bylo nutné, aby se nešířilo násilí podobné útoku na Kapitol z 6. ledna. Jiní v tom vidí politickou diskriminaci a útok na svobodu, především proto, že Facebook, YouTube a Twitter stále poskytují prostor různým zloduchům po celé zeměkouli. Všichni se ale shodnou, že Parler utrpěl ekonomickou škodu.

Philipson je ale optimista. Dlouhodobě z toho bude mít Parler prospěch. Hodnota svobodné publicity nakonec převáží ztracené výnos z nějakých pár týdnů.

Dnes o Parleru každý ví, každá domácnost. Dříve to byla firma, dnes je to vlastně poslání.

Útok na Parler jen opakuje historii útoku monopolů na nové konkurenty. V momentu, kdy Parler rozjede nové servery, bude stačit nalogovat se přes vyhledávač. Nemít aplikaci je slabá bariéra k zamezení vstupu na trh.

Hodnota každé společnosti se odvíjí od současné valuace budoucích zisků. Velké technologické firmy de facto investovaly do Parleru. Vyvolaly krátkodobé náklady, ale zdarma umožnily gigantickou marketingovou kampaň.

Lze celkem v klidu předpokládat, že už letos v březnu bude počet uživatelů větší než před zásahem technologických monopolů. Nemusí jít o velký růst, aby způsobil obrovský rozdíl. Stoprocentní ztráta měsíčních výdělků se vykompenzuje měsíčními nárůsty uživatelů o procenta. Ten je skoro jistý, vezmeme-li v úvahu, že poté, co Twitter zakázal šíření o obchodech Bidenova syna Huntera v Číně, narostl počet uživatelů Parleru o sto procent.

Parler by nikdy neměl peníze na tak masivní kampaň. Na pár televizních reklam by musely jít celé výdělky z mnoha měsíců.

Technologické firmy nejenom investují do Parleru, ale předávají mu i své uživatele. Donald Trump, jehož účet Twitter vymazal, měl 80 milionů sledujících, Rush Limbaugh, který odešel dobrovolně, jich měl také 80 milionů. Mnoho z nich z Twitteru odejde nebo tam budou méně aktivní. Výpadek z příjmů může způsobit i žaloby akcionářů.

Je to všechno lepší než nucené rozdělování firem vládou. Konkurence funguje lépe. O to více to platí v situaci, kdy technologické firmy sponzorují jednu politickou stranu a své bývalé stážisty posílají pracovat do regulatorních agentur. Facebook a Amazon už utratily a utrácejí historicky rekordní částky ze všech amerických firem na lobbování u federální vlády – chtějí se bránit rozdělení. Vynucená protimonopolní politika ale není tolik potřeba, když se firmy jako Twitter rozbíjejí a oslabují samy.

Vládní protimonopolní opatření jsou často příliš pomalá, jak ukázal nástup Microsoftu v 90. letech. Trhy většinou nenechají peníze jen tak ležet na stole a nebudou ignorovat frustraci spotřebitelů z existujících produktů.

Náš dodatek:

Je to velmi optimistický článek. Možná ale podceňuje odhodlanost nových progresivních ideologů v boji se svobodou a ideologickou diverzí. Když nebude stačit zrušení aplikací a vypnutí serverů, vypnou vás telekomunikace. Když ani to nebude stačit, vypnou vám proud, vodu, telefon a nakonec třeba i kanalizaci. Však oni vás naučí sekat dobrotu.

Debata Jana Macháčka