Neděle 25. října 2020svátek má Beáta 5 °C skoro jasno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Odkdy existují USA? I o to se bojuje ve volbách

Zleva Melania Trumpová, prezident USA Donald Trump, kandidát na prezidenta za... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zleva Melania Trumpová, prezident USA Donald Trump, kandidát na prezidenta za... | foto: ČTK/AP

Komentátor Financial Times Gideon Rachman před týdnem položil zajímavou otázku. Vznikl americký národ, vznikla americká společnost v roce 1776, nebo v roce 1619? Zní to jako otázka u zkoušky z dějepisu, ale je to jedno z hlavních témat amerických prezidentských voleb.

V měsíc starém projevu slíbil americký prezident Donald Trump vytvořit „komisi roku 1776“ a vrátit „patriotické vzdělávání do amerických škol“. Trump prý bude bránit tomu, aby byla Amerika nálepkována jako rasistický národ. Americký prezident míří na Projekt 1619. Jde o sérii článků publikovaných v deníku The New York Times, pojmenovanou podle roku, kdy první otroci afrického původu vstoupili na teritorium dnešních USA.

Projekt deníku NYT má otroctví a rasově založené utlačování položit do srdce amerického příběhu. Pro Trumpa je centrálním příběhem Ameriky svoboda – a má jí i zůstat. A svoboda se datuje k roku 1776, k Deklaraci nezávislosti.

Kdo má rozum, asi si řekne, že každá historie je historií komplexní a příběhy o svobodě a utlačování se vzájemně nevylučují. Jenže je před volbami a jsme svědky politiky v nejsurovější podobě. Trump dostává Bidena svým způsobem do kouta. Demokraté uznávají, že otázka rasové nespravedlnosti je v americkém příběhu centrální, ale v takovém případě vypadají, že nejsou schopni mít pozitivní a optimistickou vizi.

První předvolební prezidentská debata mezi Trumpem a Bidenem.
První předvolební prezidentská debata mezi Trumpem a Bidenem.

Projekt 1619 není obyčejná série článků. Mnoho škol a univerzit se k textu přihlásilo a učinily z něj základ své výuky. Texty jsou intelektuálním základem emotivní a aktivistické exploze spojené s hnutím Black Lives Matter. Se svým výkladem se připojili další kritici nejen zprava. Třeba socialisté a komunisté všeho druhu jsou zděšeni z toho, že rasismus a otroctví se dostaly do centra pozornosti namísto třídního boje.

Některé požadavky a interpretace už se vymykají zdravému rozumu. Aktivisté kolem projektu 1619 jsou dokonce schopni tvrdit, že cílem americké revoluce byla snaha udržet v USA otroctví, a to v době, kdy se ho už prý Británie chtěla zbavit.

Co k Rachmanovi dodat? Otázky, jako je vina, kompenzace či omluva je skutečně třeba vztahovat ke konkrétnímu státu. A tento stát v případě Ameriky vznikl v roce 1776, podle užší interpretace dokonce až roku 1789, kdy začala platit americká ústava, jejíž konstrukce platí dodnes. Je nepochopitelné, proč by si měli Američané vnucovat pocit viny za dobu, kdy byli kolonisté poddanými evropských mocností, tedy Británie, Francie, Holandska či Španělska.

Na druhou stranu je pochopitelné, že kulturně se Američané do značné míry k odkazu poutníků a kolonistů hlásí. Poutníky a první osídlence lákala možnost praktikovat svoji autonomní a čistou víru. Jejich biblická představa toho, že vybudují „shining cities on the hill“ (zářící města na kopci), je něco k čemu se mnozí Američané velmi hlásí, tuto frázi často opakoval třeba Ronald Reagan. Americký Den díkůvzdání se také vztahuje k prvním osídlencům apod. Naprostou většinu otroků z Afriky dovezli do oblasti Britové, a to nejprve do tzv. West Indies, dnešního Karibiku. Teprve odtud se otroci dostali – po několika generacích – na území USA, především v souvislosti s revolucí v pěstování bavlny.

Když si vezmeme náš příklad, lze diskutovat o omluvě sudetským Němcům (existuje nějaká právní kontinuita Československa), ale těžko se nějak hodnotově vztahovat (omluvy, pocity viny) k době, kdy jsme byli součástí habsburské monarchie. Jinak máme všichni své kladné i záporné hrdiny a dobré i špatné příklady ze své historie.

Trump nám nemusí být sympatický, ale pokud přestanou být Američané hrdí na svobodu, svoji ústavu a republiku a své otce zakladatele (hrdost neznamená nekritičnost), může to celý svobodný svět – jinými slovy Západ – rovnou zabalit.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...