V případě Německa to ovšem nebude celonárodní referendum, nýbrž hlasování mezi 464 000 členy středolevé sociální demokracie (SPD).
Pokud bude odmítnuta velká koalice s Angelou Merkelovou jako předsedkyní vlády i šéfkou CDU/CSU, skončí tím náhle její politická kariéra. Anebo může ještě chvíli pokračovat, než nové volby rozdají nové karty a vytvoří novou většinu už bez ní.
Výsledky referenda v SPD se dozvíme 4. března. To bude pro Evropu důležitý den, protože k volbám se půjde i v Itálii. Minulý týden se křesťanští a sociální demokraté dohodli na pokračování současné velké koalice. Stratégové SPD a média ale hrubě podcenili opozici vůči velké koalici v členské základně, které s velkými koalicemi dochází trpělivost. Hlavním argumentem je, že velké koalice posilují extremisty na obou stranách politického spektra, především Alternativu pro Německo (AfD).
Oficiálně SPD dosáhla při jednání o koalici velkých úspěchů. Získala nejdůležitější ministerstva. Olaf Scholz se stane ministrem financí a Martin Schulz se měl stát ministrem zahraničí. Členskou základnu to ale neokouzlilo. Potvrdilo se její podezření, že stranické věrchušce jde jen o ministerská křesla a limuzíny, nikoli o politické cíle.
Schulz se nakonec stal nedůvěryhodným kvůli různým otočkám. V roce 2017 slíbil, že nikdy nevstoupí do velké koalice, později slíbil, že nikdy nebude sloužit pod Angelou Merkelovou jako ministr. Vždy zdůrazňoval, že Sigmar Gabriel, sloužící ministr zahraničí, je jeho osobní kamarád, a pak byl ochoten ho jako ministra nahradit. Nakonec ztratil Schulz všechno: prohrál volby, přestal být stranickým předsedou a přišel o možnost být ministrem zahraničí. Možná ale odejde do důchodu i populární Sigmar Gabriel. Vypadá to jako pěkný zmatek.
Velká otázka je, zda obětování Schulze přesvědčí členskou základnu SPD, aby velkou koalici podpořila. Stranické vedení vypadá jako parta vzájemně se zrazujících dvořanů a konspirátorů. Z pohledu obyčejného člena SPD se možná jeví jako velké pokušení se této party zbavit.
Podobně jako v případě referenda o brexitu je výsledek krajně nejistý. Žádné průzkumy mezi členy SPD se dělat nebudou. Pomůže Schulzův odchod? Možná ho bude někdo chápat jako oběť. Jeho sestra už řekla médiím, že se Schulz stal obětí hadího klubka berlínské politiky, kterou podcenil poté, co se do ní vrátil po dlouhých letech v Bruselu.
Vůdce opozice proti velké koalici Kevin Kühnert už přitáhl do strany 24 300 nových členů a většina z nich bude hlasovat proti. Zde je další paralela s Británií. Jeremy Corbyn zvítězil také s podporou nově rekrutovaného členstva.
…
Editorial agentury Bloomberg vyjmenovává, co dobrého by velká koalice v Německu mohla udělat.
Hlavně jde prý o to, že SPD by mohla utlumit upjatý fiskální konzervatismus strany CDU a umožnit Německu více veřejných investic a souhlas s odvážnějšími reformami EU. Nový ministr financí Olaf Scholz by mohl kombinovat vyšší veřejné investice s vyšší fiskální disciplínou. Německo vydává daleko menší podíl HDP na investice než jakákoli jiná vyspělá země na světě, a přitom má k tomu dostatek přebytků a zdrojů.
