Biden se poprvé jako prezident vydal do světa, na úvod cesty zamířil do Británie |
Vlastně všichni američtí prezidenti v posledních dvou dekádách se sešli s Putinem hned na počátku svého služebního turnusu. George W. Bush (a Joe Biden) hned v červnu, Trump a Obama v červenci.
George W. Bush na summitu ve Slovinsku „pochopil Putinovu duši“. Joe Biden před summitem stáhl americké sankce vůči rusko-německému plynovodu Nord Stream 2. Jedině Barack Obama použil výraz „reset“. Všichni ale v zásadě Putinovi nabídli, aby měl zájem na úspěchu jejich prezidentství.
Cukra a bič – to je nakonec to jediné, co má Amerika k dispozici. Co chce Putin, si není zas tak těžké představit. Vadí mu publikování finančních dokumentů o korupci jeho okolí a celého režimu. Stěžuje si na to, že podle něj Amerika řídí prodemokratické politické revolty a politická povstání v zemích sousedících s Ruskem. A je si jist, že když odejde on, vypukne v Rusku něco daleko strašlivějšího. On prý je ten, kdo na tom drží poklop.
Co se týče vměšování do voleb a hackerských útoků, rád Ameriku upozorňuje na to, jaké problémy může způsobit.
Jenkins upozorňuje na článek v The New York Times, kde se píše o „robustní debatě“ v Bílém domě, jak se k Putinovi stavět. Jsou věci, které si Amerika nechává vždy v rezervě: jde o finanční zázraky v nejbližším Putinově okolí. Putinův zeť se stane přes noc miliardářem, tajemný cellista blízký Putinovi taktéž, pak je tu ten palác u Černého moře za miliardu dolarů, zmizelých 93 milionů dolarů za potravinové známky z doby, kdy byl Putin ještě zástupcem starosty v Petrohradě.
Biden a Putin se setkají v honosné vile s výhledem na Ženevské jezero. Prostor už střeží policisté a armáda |
Pak jsou tu teroristické útoky z roku 1999 vedené z Moskvy, při kterých zahynulo tři sta Rusů a které se Putinovi náramně hodily ke zvolení prezidentem. Kreml toleruje a možná orchestruje kybernetické útoky: proběhl útok, jenž ochromil zásobování pohonnými hmotami východní pobřeží USA. Byl tu útok na největšího amerického producenta masa JBS Foods, čímž ohrozil zásobování amerických rodin. To nejsou útoky zaměřené na elity. Co by měl Putin ještě udělat, aby si zasloužil, že nejhorší informace o něm USA zatím drží v tajnosti?
Autoritářské režimy si vlastně nemohou dovolit nesvádět každou nepříjemnost a špatnost na okolní svět. Kdyby to dovolily, otevřely by vlastně dveře změně režimu.
Pokud Amerika otevře archivy, může udělat z Putina doma zlosyna. Přestane být schopen reprezentovat ruské zájmy ve světě, přestane být schopen pomáhat korupční síti kolem sebe a ta ho začne nakonec vnímat jako závazek.
Putin dává Americe vědět, že je zodpovědná za to, že neskončí jako Kaddáfí, jehož smrt na Putina prý hluboce zapůsobila. Patrně mu nic takového zatím nehrozí, jinak by ho Biden nezval na onen summit a nepostupoval podle vzoru všech svých předchůdců.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
