Tvrdí to ve svém komentáři pro Project Syndicate slovutný ekonom Nouriel Roubini. Ano, finanční sektor prožívá technologickou revoluci, ale je to revoluce opírající se o umělou inteligenci, velká data (big data), internet věcí apod., nikoli o módní bitcoiny a blockchain.
Už nyní tisíce skutečných podniků používají technologie, které posouvají dopředu každý aspekt finančního zprostředkovávání a finančních služeb. Zrodily se desítky online platebních služeb jako PayPal,Aliopy, Venmo a další, které denně užívají miliony lidí.
Všechny finanční instituce pracují na vývoji přesných úvěrových rozhodnutí, která budou trvat sekundy místo týdnů díky využívání dostupných online dat o jedincích a firmách. Podobná zlepšení a zpřesnění alokace úvěrů by dokonce mohla eliminovat cyklické výkyvy úvěrového boomu a propadu.
Podobně technologie vylepší, zrychlí a zpřesní poskytování pojištění, monitoring defraudací. Správu portfolií budou řídit pasivní roboporadci, kteří budou mít lepší výsledky než finanční poradci s vysokými odměnami.
A teď se podívejme na bitcoiny. Bitcoin by měl být jednotkou zúčtování, prostředkem plateb a stabilním uchovatelem hodnoty. Není to nic z toho a hodnota fluktuuje klidně o 30 procent za den. Bitcoin má mít stálou zásobu 21 milionů jednotek, nejde tedy uměle znehodnocovat jako státní zlatem nepodložené měny. Ve skutečnosti to je zavádějící tvrzení, protože už existují tři větve: bitcoin cash, bitcoin lite a bitcoin gold. Kryptoměny vytvářejí měnovou zásobu rychleji než kterákoli centrální banka na světě.
Jako v případě každé bubliny nakupují investoři kryptoměny ne k tomu, aby je užili v transakcích, ale proto, že očekávali, že se zvýší jejich hodnota. Jediné opravdové použití bitconu spočívá v umožňování ilegálních aktivit, daňových úniků, ve vyhýbání se kontrolám pohybu kapitálu a v praní špinavých peněz.
Existuje logický důvod, proč se například v USA nepoužívají kromě dolarů i eura nebo jeny – bylo by to neefektivní. Myšlenka, že budou koexistovat stovky kryptoměn, nejen odporuje konceptu peněz, ale je vysloveně idiotská.
Kryptoměny nemají žádnou hodnotu samy o sobě, zatímco normální měny ano, protože jimi lze například zaplatit daně. Státní měny jsou také chráněny před znehodnocením, protože centrální banky jsou povinny hlídat měnovou stabilitu. Pokud z určitého důvodu měny v nějaké krizi ztratí hodnotu, mohou lidé využívat stabilnější měny nebo nakupovat jiná aktiva.
I kdyby bitcoin měl 21 milionů jednotek, stejně ho to diskvalifikuje jako měnu. Pokud zásoba měny nekopíruje potenciální nominální HDP, vznikne dluhová deflace, jako se to stalo za velké hospodářské krize.
Bitcoin a další kryptoměny reprezentují „matku všech bublin“, a proto se mě loni mezi Dnem díkůvzdání a Vánocemi každý ptal, jestli si je má koupit. Podvodníci, švindlíři, šarlatáni a karnevaloví bankéři se všichni nabízejí investorům typu FOMO („fear of missing out“ neboli „abych zase o něco nepřišel“) a berou je na projížďku.
Roubini navrhuje raději investovat do fintechových firem s opravdovým obchodním modelem, které přinesou skutečnou revoluci světa financí.
Tento článek sice vyšel už před třemi týdny, ale myslím, že v České republice, kde také leckdo propadá bitcoinu, stojí za přečtení i za diskusi, i když tu většinou uvádíme novější texty.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
