Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
20. března 2017 13:11 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Stane se Martin Schulz kancléřem?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. | foto: Reuters

Martin Schulz byl na stranickém sjezdu zvolen předsedou sto procenty hlasů, hlasovalo pro něj všech 605 delegátů konference SPD. Není to ovšem důkaz nějakého totalitního řízení strany.

SPD spíše dává najevo energii, obnovený hlad po moci a touhu mít lídra – poprvé po odchodu Gerharda Schrödera –, který může vyhrát volby a vést nějakou koalici. Po dvou velkých koalicích, kdy byla SPD v pozici juniorního partnera, existuje v řadách voličů a podporovatelů SPD velký apetit po průlomu a změně.

Otázka je, jak dlouho „schulzománie“ potrvá, ale do zářijových voleb vydržet může. Výhodou je, že v Německu se po dlouhé době objevil politik, který dává najevo emoce, nebo na tom dokonce staví.

Zároveň vyšel první průzkum, podle kterého by rudo-červeno-zelená koalice, tedy SPD, Zelení a Die Linke alias strana Levice, získala více než všechny ostatní strany (CDU/CSU, FDP a AfD) dohromady. Individuálně ale CDU/CSU nad SPD stále vede. Alternativa k současné velké koalici je nyní zkrátka možná.

Kdyby se stal Schulz kancléřem (ať již ve velké koalici v obráceném pořadí, nebo v levicové koalici), lze očekávat větší změny v zahraniční politice než v domácí.

Schulz podporuje politiku přijímání migrantů Angely Merkelové, podporuje Pakt stability a růstu i německý ústavní dodatek o povinnosti vlád předkládat vyrovnané rozpočty.

Na serveru Eurointelligence.com konstatují, že Schulz ale není tak dogmatickým zastáncem tradičního německého ordoliberalismu jako kancléřka Merkelová.

Kdyby francouzské prezidentské volby vyhrál Emmanuel Macron, možná by se eurozóna pod tandemem Macron–Schulz přece jen posunula k vyššímu stupni integrace.

Schulz by ovšem celkem jistě přitvrdil ve vyjednávání EU s Británií o brexitu, ostřeji by se vymezoval vůči Donaldu Trumpovi, kterého má německá levice málem za fašistu. Politika vůči zemím V4 bude ale výrazně méně přátelská a tvrdší, možná bychom se dočkali zrušení protiruských sankcí.

Kancléř Schulz by byl tvrdším kritikem neliberálních spádů Maďarska a Polska, bude více vychovávat a poučovat a znovu stupňovat tlak ve věci přerozdělování migrantů.

Ani Česko a českou politiku nemá Schulz zrovna v oblibě. Sfinga Merkelová je pro nás lepší alternativou.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS-Institut pro politiku a společnost

  • 11Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz