Tato volební geografie byla zřejmá, pokud jste volil „odchod“ Británie z EU nebo naopak setrvání uvnitř Unie.
Podobné to bylo v amerických volbách v roce 2012, v regionálních francouzských volbách v roce 2015 a stejné to asi bude v nadcházejících amerických prezidentských volbách.
Voličská geografie se stává indikátorem hlubokého sociálního, ekonomického a vzdělanostního rozdělení.
Města, kde se koncentrují lidé s vysokou školou, hlasují pro světu otevřené středové či levostředové kandidáty, zatímco nižší střední třída a pracující třída hlasuje pro ty, kdo kritizují svobodný obchod a často pro nacionalistickou pravici. Není asi náhodou, že starostové z levého středu vládnou v New Yorku, Paříži, Berlíně a v Londýně, zatímco menší ekonomicky zápasící města volí politiky tvrdšího pravicového kalibru.
Regionální a lokální vzorce chování voličů nejsou nic nového, jsou staré jako demokracie sama. Nová je vzrůstající zeměpisná, sociální a politická polarizace, která proměňuje spoluobčany v úplné cizince.
Enrico Moretti z Kalifornské univerzity v Berkeley zdůrazňuje v nové knize Geografie pracovních příležitostí, že v novém rozdělení se nemůžete splést – absolventi univerzit čítají polovinu populace v městských aglomeracích USA, ale je jich čtyřikrát méně ve venkovských oblastech.
Ekonomické šoky zviditelňují politické rozdělení: ti, kdo žijí a pracují v tradičních průmyslových oblastech, prohrávají v globalizační bouři vícekrát: ohrožena je jejich práce, klesá cena jejich domu, mizí dobré vyhlídky pro jejich děti apod.
Ty americké oblasti, které byly přímo zasaženy čínským exportem, nahrazují moderátní politiky radikály zleva i zprava. Globalizace způsobila ekonomickou a politickou polarizaci. Vlády si toho dlouho nevšímaly a spoléhaly se – například – na měnovou politiku. Ale ukázalo se, že je naivní představa, že prosperita časem sama dosáhne do všech oblastí.
Moderní ekonomický vývoj spolehá na interakci, která zase žádá velkou hustotu firem, dovedností a inovátorů. Pomáhá to větším aglomeracím a menší města s tím válčí. Jakmile začne nějaká oblast ztrácet lidi a dovednosti, jen těžko se ten trend přirozeně zvrátí.
Veřejná politika nemůže firmám určovat, kde sídlit, ale musí zajistit, aby místo, kde se narodíte, neznamenalo, že vaše životní příležitosti jsou omezené. Může pomoci infrastruktura, internet, zdravotnictví, offshoring služeb do oblastí s nižšími nájmy apod. Je třeba znovu promýšlet strukturu daní, aby reagovaly na nové výzvy...
Poznámka autora Monitoru JM: Zajímavé je, že tohle se týká skoro všech zemí, které vás napadnou, Českou republiku nevyjímaje. A Miloš Zeman není žádný sociální demokrat, ale pravicový populista.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
