Čeští vědci zastoupení v zahraničním týmu budou sledovat a průběžně vyhodnocovat vývoj mezilidských vztahů v posádce. Projekt organizuje Ústav lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd a Evropská kosmická agentura. Za Česko se jej účastní Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a pražská instituce QED GROUP, která vypracovala speciální metodu pro sledování a vyhodnocování aktivit posádky.
Kryt simulátoru povrchu Marsu Načervenalá kopule má připomínat oblohu planety. Pracovní
modul délka 24 m, průměr 3,9 m Obsahuje skladiště, tělocvičnu, vědeckou laboratoř a miniskleník. Maketa výsadkového modulu pro přistání na Marsu délka 6,2 m, průměr je 3,6 m Hlavní obytný modul délka 20 m, průměr 3,6 m Uvnitř modulu jsou samostatné kajuty pro členy posádky, každá o ploše 3 m2. Dále kuchyňka a jídelna, společenská a odpočinková místnost, kajuta s řídicím pultem, velitelské stanoviště, trenažér pro přiblížení a spojení výsadkové kosmické lodi a dvě WC. Na obou koncích válce jsou hermeticky uzavíratelné vstupní a výstupní otvory s poklopem. Lékařský modul délka 12 m, průměr 3,2 m
Slouží pro technickolékařské pokusy. Uvnitř jsou dvě místa na spaní, speciální vyšetřovací lékařská aparatura, pracovní místo lékaře a inženýra, velký monitor pro zobrazování lékařských dat, minikuchyňka, WC, hygienické vybavení, zásoby pitné vody,
systém analýzy plynů v atmosféře, systém regenerace ovzduší, klimatizace.
***
Kosmická loď pro let na Mars podle představ ruských odborníků
Posádka simulovaného letu na Mars
Sergej Rjazanovskij 34 let, Rus kosmonaut -výzkumník
Oleg Artěmjev 37 let, Rus kosmonaut -vědec
Alexej Baranov 33 let, Rus lékař – urolog, onkolog
Alexej Špakov 25 let, Rus sportovní fyziolog
Cyrille Fournier 40 let, Francouz civilní pilot Airbusu
Oliver Knickel 28 let, Němec vojenský inženýr
