Nejde přitom o ojedinělý případ: oproti českému „sport“ si slovenština zavedla „šport“ (a v téže předmětné a hláskové oblasti i „šprint“), oproti českému „láhev“ stojí (spisovná) „fľaša“, „barva“ je „farba“, „flétna“ je „flauta“, a i v řadě dalších výrazů se kodifikátoři slovenské spisovné normy opřeli o němčinu, byť v běžné mluvě, přinejmenším na části slovenského území, se užíval (a mnohdy stále užívá) tvar více či méně shodný s češtinou (“lahva“, „barva“, „flétna“… či „limec“, kde je německý původ spisovného „golier“ již zastřený). V zájmu objektivity je ovšem nanejvýše vhodné přičinit dvě poznámky.
13. března 2024 21:00
Snad mi slovenští přátelé odpustí jazykovou hříčku v titulku – ale nezvládl jsem odolat. Už proto ne, že na kontrastu slovenského „štát“ s českým „stát“ se názorně ukazuje negativní postoj části slovenské společnosti (nejen) první poloviny 20. století k češtině.
