Od začátku pudově cítím, že to s tou výstavou plastifikovaných Číňanů je špatně. Ale proč? Proč je tato "škola hrou" odsouzeníhodná? Vždyť přece tak názorně a zábavným způsobem poučuje o stavbě lidského těla. Komenský by se měl radovat. Místo toho se ale nejspíš v hrobě obrací. Pokud ovšem náhodou není mezi exponáty. Že je to nesmysl? Z technického hlediska asi ano, učitel národů zemřel naštěstí dříve, než než se vynalezla metoda plastifikace. Ale čistě teoreticky vzato, kdyby byla plastifikace známa již před pár staletími, dnes bychom jej mohli vidět v dramatickém gestu. Jakou by asi měl rekvizitu? Že by golfovou hůl? Na výstavě bychom se ale právě tak mohli setkat s kýmkoli jiným. Jak by se vám líbil váš dědeček, strýček nebo co třeba tatínek? Svaly názorně odhalené, vnitřnosti na očích a srdce na dlani. Zdá se vám úvaha ujetá a morbidní? Ale ti vystavení pánové a paní jsou jistě něčí rodiče, kamarádi, možná je mezi nimi i nějaký filosof. Kdo nám dal právo je po smrti očumovat? To není didaktická výstava, to je popření základního postulátu lidství - úcty k mrtvým, byť by to byli naši nepřátelé. A to ubozí Bodies jistě nejsou. Když se proti takovým trendům nepostavíme, můžeme se příště na podobné výstavě setkat se svými přáteli. Pro změnu vycpanými.