Co zbývá? Obrana

Připomeňme si ty nejdůležitější zprávy, které jistě neušly Paroubkově pozornosti:
V polovině června vyšlo najevo, že „jaderný bazar“ otce pákistánské atomové bomby A. Q. Khana, jejž se podařilo rozprášit v roce 2003, disponoval plány mnohem modernější a kompaktnější bomby, než se dosud soudilo. Mezi zákazníky mohl být i Írán.

O pár dnů později předal Javier Solana Íránu nejnovější diplomatický návrh. Velmocem se „nepodařilo zlomit vůli íránského národa“, reagoval prezident Ahmadínežád s tím, že obohacování uranu bude pokračovat.

Francie zveřejnila tzv. bílou knihu o své bezpečnostní strategii pro příštích patnáct let. Hrozbu balistických střel v ní najdeme mezi hlavními prioritami.

Ještě loni v říjnu odhadoval předseda IAEA Mohamed el Baradej, že Írán potřebuje k získání bomby mezi třemi a osmi lety. Minulou sobotu nečekaně prohlásil, že může stačit pouhý půlrok až rok. Nejvíce ho znepokojuje představa vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. Ten by prý proměnil Blízký východ v ohnivou kouli.

Když útok není řešením, co zbývá než obrana? Takhle to Paroubek vysvětlí Condoleezze Riceové při její pražské návštěvě.