Za prvé: určitě platí, že vajíčko není argument. Na druhé straně jako člověk slabý a hříšný se musím přiznat, že těžce a poměrně málo úspěšně bojuji s pokušením panu Paroubkovi ten zásah přát. A je třeba taky dodat, že celá story má při troše dobré vůle pro nezúčastněného pozorovatele i pozitivní stránky.
Za prvé, útok byl proveden vajíčky, nikoli šutry nebo handgranáty. Naše politická kultura má tedy před sebou velký prostor, který zatím na štěstí nedokázala vyplnit.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Za druhé, pan Paroubek reagoval údajně řevem „prasata“. Poněkud tím sice naboural svou imidž (s pomocí „provládního“ tisku od Práva po Lidové noviny se mu podařilo českou veřejnost přesvědčit, že největším hulvátem na české politické scéně je předseda ODS Topolánek).
Teď náš gentleman tak trochu vypadl z role. Ale přesto i tahle reakce má svou dobrou stránku: po politikově zařvání (zřejmě se v něm na okamžik probudily pudy předlistopadového papaláše) nenastoupila Státní i Veřejná bezpečnost, neodvlekla delikventy před samosoudce, který by je v bleskovém řízení poslal na pět let do Minkovic do péče nynějšího poslance JUDr. Vondrušky. Dodejme zatím, ale těšme se z toho.
Méně pozitivním se jeví přístup kompetentních orgánů ČSSD k celé záležitosti, zvlášť když ho srovnáme s našimi vzpomínkami na minulost.
Pěkné je, že zatímco dřív by o události informovala jen zrádná zahraniční média v imperialistickém žoldu, dnes se toho chopily domácí tiskoviny, označované zatím poměrně umírněně jen za „provládní“.
Zato reakce strany (rozuměj ČSSD) je z hlediska minulosti standardní. Nejprve potrefený předseda i jeho tiskový mluvčí tvrdí, že se nic nestalo, respektive že nic neviděli, necítili ani nezažili. Jde o zlovolný výmysl nepřátel socialismu.
Po několika hodinách je stanovisko modifikováno: stalo se něco docela jiného, než co se zlovolně šíří: není pravda, že by předseda byl zasažen vejcem během mítinku, z osmimetrové vzdálenosti a že by to bylo uspíšilo jeho odjezd. Nýbrž je pravda, že byl zasažen z třímetrové vzdálenosti, když po mítinku nastupoval do auta, takže jeho odjezd to neurychlilo.
Celá zpráva, tak jak ji znám z médií (za přesnost neručím, nebyl jsem tam) obsahuje jakýsi optimistický náboj: zdá se totiž, že kromě Paroubka a jeho týmu a vrhačů vajec na mítinku nebyl vůbec nikdo. Můžeme to však vzít i za horší konec: pokud byl, vůbec se mu o tom nechce mluvit.
