Petr Kellner si tuto dobrodružnou ambici podržel celý život – vyrazit na začátku devadesátých let s byznysem do Ruska či na počátku tisíciletí do Číny je mnohem divočejší, než v šestapadesáti lyžovat v opuštěných horách. Jeho story, jak vybudovat největší středoevropskou finanční skupinu, je skutečně mimořádná; zároveň je při všem respektu k zesnulému třeba říci, že jeho odkaz mohl být řádově větší.
Kellner se v posledních letech zaměřil na Západ. Riziko spolupráce s Čínou v oblasti 5G už bylo příliš velké |
„Odešel nejvýraznější symbol úspěchu českého kapitalismu,“ řekl pro server Lidovky.cz Václav Klaus, zároveň musíme dodat, že Kellnerovy firmy mají domicil v Nizozemsku. Toto zakotvení ukazuje na svého času pochopitelné obavy z kriminalizace podnikání, a též na to, že zásadní daňové odvody platil PK jinde než v Česku, a že necítil hlubší sounáležitost s rodnou hroudou.
  |
Připomeňme: máte nadmíru dobré vztahy se současnou i předchozí hlavou státu. Vlastníte nejvlivnější českou televizi, a tu veřejnoprávní řídí váš bývalý kolega. Vlastníte další média a váš dlouholetý spřátelený podnikatel vlastní nejnavštěvovanější zpravodajský web a nejpoužívanější internetový vyhledávač. Nepřízeň médií či politiků vám nehrozí, a přesto ponecháváte firmu zaparkovanou tisíce kilometrů daleko.
Není pochyb o tom, že právě Česko devadesátých let pomohlo Kellnerovi k rychlému startu, přesto nejbohatší Čech necítil zásadní motivaci vracet společnosti alespoň část nazpět. Ano, známe gymnázium Open Gate, podporu Bílých tygrů Liberec či sponzoring desítek kulturních akcí, víme i o jeho podpoře nadaných studentů v zahraničí i loňském stomilionovém daru skupiny PPF, ale to všechno jsou z hlediska Kellnerova jmění jen drobné.
Jeho majetek odpovídal zhruba čtrnáctině toho, co všichni lidé a všechny firmy v Česku vyprodukují: v tomto smyslu byl tisíckrát bohatší a jeho peníze mohly pomáhat neskonale více, než jaký poměrný majetek mají američtí superboháči typu Warrena Buffetta či Billa Gatese. Buffett je ve svých jednadevadesáti letech „pouze“ pětkrát bohatší, než byl Petr Kellner, a Gates jenom šestkrát, ale dávají na dobré účely nesrovnatelné částky. Řádově nesrovnatelné.
Petr Kellner byl světový hráč, ale jako by zůstal mentálně zakotven v Česku devadesátých let. Tím nechceme mimořádně úspěšného muže hanět: jeho privatizační příběh by sice neprošel dnešními pravidly, ale nelišil se od jiných.
Německá i rakouská média informují o úmrtí českého miliardáře Kellnera, všímají si i negativních komentářů |
Jeho cestu na vrchol nedoprovázejí vybuchující auta ani propojení s tajnými službami. I ve své firmě dával najevo respekt k práci každého, od vrcholných manažerů po nejposlednější pomocníky, místo povýšenosti projevoval spíše skromnost.
Avšak pokud se ze závěti nedozvíme něco zásadního, pak jeho odkaz v tuto chvíli zní: „Díky odvaze, pracovitosti, troše štěstí a mimořádnému talentu vidět dopředu jsem vydělal nepředstavitelné množství peněz. Ale příliš jsem si nedělal hlavu s úkolem, jak udělat Zemi, nebo alespoň rodnou zemi, lepším místem k životu.“
