Je to poprvé od roku 1918, kdy se stát s takovou úctou hlásí k potomkovi pobělohorské šlechty. Za první republiky, vymezující se vůči šlechtě i katolictví, by to bylo nemyslitelné. I za druhé, ba i za třetí republiky, která prosadila lex Schwarzenberg – zbavila rod majetku, ač to dle Benešových dekretů nešlo. Zcela nemožné by to bylo za komunismu.
Schwarzenbergův pohřeb a tryzna se uskuteční na Hradě. Kde bude uložen k poslednímu odpočinku a proč? |
Aby nevznikla mýlka, to neznamená, že český stát a společnost zásadně mění svůj vztah ke šlechtě, zvláště té, jíž se říká pobělohorská. Stále to dokládá třeba chladný poměr k Lichtenštejnům. Vřelost vůči Karlu Schwarzenbergovi se opírá o jeho osobní roli, charisma i vztah k této zemi a společnosti.
Rozloučení v katedrále jen potvrzuje fakt, že zesnulý tady doma byl. Nakolik to platí o vztahu k jiným aristokratům a šlechtickým rodům, zejména těch pobělohorských, je otázka do diskuse a do budoucna.
