Letní yetti

K obecným patří nechuť poslanců připravit se o důležitou kompetenci a politický nástroj. Dosavadní prezidenti ČR dokazují, že nejsou bezvýznamnými úředníky, a tak je primárním zájmem poslanců udržet si kompetence při výběru hlavy státu.

Stranické důvody se mohou v průběhu času měnit a lze si představit konstelaci, při níž se dostatečný počet stran shodne i na znění zákona určujícího mechanismus volby a zároveň na tom, zda se kvůli tomu bude měnit ústava. Nesmíme však zapomínat ani na to, že přímá volba by byla nepochybně pro leckoho i důvodem k podání stížnosti k Ústavnímu soudu.

Vládní strany sice včera zaúkolovaly ministra spravedlnosti Pospíšila, aby vypracoval koaliční návrh, ale představy mají značně odlišné. Nejodmítavější k přímé volbě je ODS. Ta proti ní byla vždy a připustila ji účelově teprve v okamžiku, kdy se jevila jako možnost dostat čestného předsedu na Hrad. Nechuť však v ODS trvá, o čemž vypovídají „výhrůžky“, že přímé volby by se mohl jako kandidát účastnit i současný prezident. Jakákoli relevantní překážka bude pro občanské demokraty dobrým důvodem k odmítnutí přímé volby.

Lidovci se k přímé volbě hlásí, ale nikterak ohnivě, z toho lze dovodit, že by ji s lidoveckou rozhodností podpořili. Zelení na to jdou od lesa: Nápad vypsat referendum o tom, zda má být přímá volba, je geniální. Pokud by na tuhle otázku nepřišlo odpovědět dost lidí (a to je vysoce pravděpodobné), mohli by ekofiškusové nad volbou zlomit hůl. V parlamentu leží i návrh přímé volby vypracovaný Lidovým domem. Ten odmítne svorně koalice, a proto nemá šanci.

Podpora ČSSD vládnímu návrhu je nejistá, neboť propagátorem téhle procedury je především předseda Paroubek, a ten, z neznámých důvodů, ve vlastních poslancích vyvolává odpor. O přímé volbě prezidenta můžeme říci jen, že bude teprve v okamžiku, kdy politici naleznou kandidáta, pro kterého ji „ušijí“.