Logika boje

Je smutné, že Palestinci dodnes nemají svůj stát. Ještě smutnější ale je, že teď truchlí na šedesáté výročí dne, kdy tento stát měl z vůle OSN vzniknout. Proč vlastně nevznikl? Protože Palestinci chtěli vždy více, než odpovídalo realitě.

 Před šedesáti lety mohli mít většinu historické Palestiny a Jeruzalém s mezinárodním statusem. Jenže arabské země zvolily boj a po své porážce začlenily arabskou část Palestiny pod Jordánsko. Před čtyřiceti lety chtěli opět celou Palestinu, ale po šestidenní válce dostali izraelskou okupaci. Před osmi lety v Camp Davidu měli šanci na 97 procent okupovaného území a půlku Jeruzaléma, leč odmítli. Tak proč teď protestují ke dni, kdy mohli – po staletích turecké a britské správy – dostat nejvíce?

 Evropskou logiku na Blízkém východě nehledejme. Tam platí logika boje, odměňovaná třeba tím, že palestinské uprchlíky z roku 1948 i jejich potomky platí zvláštní agentura OSN, ne superbohaté arabské země. Už to pochopili i Tibeťané. Proč zůstávat ve stereotypu buddhistického nenásilí, když Palestince i s jejich násilím uznává celý svět? K tomu letos Tibeťané vykročili.