Svět asi směřuje k obchodním válkám – a kdoví, jestli pouze k obchodním. Turecko je na cestě k totalitě. Na Blízkém východě opadá vliv USA a Evropa zde nemá už vůbec žádnou sílu. Leckdo se navíc táže, zda je ještě Amerika paprskem a lídrem svobodného, liberálního světa, a tak všelijak podobně.
Proto možná neuškodí zkusit se na Evropu podívat poněkud optimističtějšíma očima. Možná je to trochu křečovitá snaha, ale proč to nakonec nezkusit.
Amerika bude uvolňovat fiskální politiku, deregulovat, investovat do infrastruktury, a to v situaci, kdy ekonomika běží na hranici svých kapacit. Takže tam nastanou silné inflační tlaky, na které tamější centrální banka bude reagovat zvyšováním úroků. Americký dolar začne silně posilovat.
Centrální banky v Evropě a Japonsku budou ale dále uvolňovat měnovou politiku a oslabovat měny, což zase dále pomůže evropskému vývozu.
...
Ekonom Anatole Kaletsky píše ve svém zbrusu novém sloupku pro Project Syndicate, že místo aby se Evropa rozpadala, začne možná zažívat skvělé období ekonomického oživení, které bude připomínat americké oživení mezi lety 2010 a 2014. To bylo takové klidné, nebylo to oživení ani příliš horké, ani příliš studené.
Když dopadnou dobře francouzské prezidentské volby a vyhraje François Fillon nebo Emmanuel Macron, čeká Francii reformní proces podobný tomu, jakého dosáhl v Německu kancléř Gerhard Schröder v roce 2003 a jaký dosud tvoří jeden ze základů německých ekonomických úspěchů posledních let.
Reformy povedou k tomu, že Německo bude konečně souhlasit s uvolněním fiskální svěrací kazajky společné měny a s nějakými společnými investicemi v rámci eurozóny. Nastane šťastné období francouzsko-německé spolupráce a hospodářské oživení oslabí i podporu populistického Hnutí pěti hvězd v Itálii. Itálie zůstane v eurozóně a k moci se nedostanou extremisté.
Tolik Kaletsky. Dodejme, že případné hospodářské oživení povede možná k tomu, že jednání o rozvodu EU a Británie budou vedena v přátelském a konstruktivním duchu.
Vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách je sice nepravděpodobné, ale na druhou stranu se stejně nepravděpobné, ba nemožné jevily ještě nedávno vítězství Donalda Trumpa nebo brexit.
A v tom možná nakonec spočívá také naděje, kterou ve svém projevu na slavnostním večeru k výročí česko-německé deklarace v pondělí večer v Karolinu vyslovil politolog Ivan Krastev: s brexitem a Trumpem nikdo nepočítal, byl to prostě šok. Teď už se ale krizové scénáře, konec EU a rozpad Evropy, jeví jako zcela reálná a možná varianta, jako hrozba, která je opravdu a zcela vážně za dveřmi.
Třeba to ve voličích vyvolá přece jen nějaký pocit zodpovědnosti: třeba se vzpamatují i političtí lídři, třeba na obranu Evropy vystoupí někdo, od koho jsme to zatím moc či vůbec nečekali apod.
Autor je předsedou správní rady IPPS Institut pro politiku a společnost.
