Pro zastánce setrvání Británie v EU je to asi poslední záblesk naděje, realisticky je ale lepší pohlížet na to tak, že Corbyn dal zastáncům setrvání Británie v EU i příznivcům druhého referenda polibek smrti.
Nejde jen o to, že druhé referendum Corbyn osobně nikdy nechtěl, srdečně je šéf labouristů totiž vyhlášený levicový euroskeptik. Pokud lidé jako bývalý český prezident Václav Klaus považují Brusel za semeniště socialismu, Corbyn ho považuje za semeniště volného trhu a kapitalismu.
Možnost druhého referenda o brexitu se hodí premiérce Mayové, třeba se jí kvůli této hrozbě podaří stmelit konzervativce, aby podpořili její brexitovou smlouvu: buď ještě nyní do 29. března, nebo v nějakém prodlouženém termínu, pokud o prodloužení termínu Británie Evropskou unii požádá.
Změna názoru Jeremyho Corbyna a jeho vedení labouristů vlastně netkví primárně ve druhém referendu. Je to chytrý taktický tah, jak udržet labouristy pohromadě po sérii rezignací členů parlamentu za Labouristickou stranu, kdy minulý týden opustilo stranu osm členů parlamentu.
Druhé referendum také překryje pozornost, která je věnována narůstajícímu antisemitismu uvnitř Labour Party. Nejméně 25 členů parlamentu za Labour Party je ale stále proti druhému referendu, což nekompenzuje dostatek „disidentů“ z Konzervativní strany, kteří by je nahradili.
Šance na to, že by druhé referendum prošlo, je mizivá, takže je dobré zamyslet se nad tím, co se stane, pokud to labouristé v parlamentu prohrají. Jestliže premiérka Mayová hlasování o brexitové smlouvě podruhé vyhraje, je to jasné. Začne platit dvouletá přechodná lhůta, pak bude brexit běžet podle plánu a brexitové dohody.
Pokud Mayová prohraje i podruhé a brexit se odloží za 29. březen, mohou si oba poražení, tedy Mayová a Corbyn, dohodnout nějaký nový kompromis: něco mezi celní unií, norským uspořádáním vztahů s EU a navrhovanou smlouvou.
Takže když to shrneme, hlavní důsledek pondělní zprávy je opak toho, co na povrchu tato zpráva říká. Druhé referendum bude zamítnuto a snad se pak zrodí prostor pro kompromis. Pokud tedy Británie skutečně požádá o odložení brexitové smlouvy o ty zhruba dva měsíce za 29. březen.
A kdo by se snad těšil – kdyby druhé referendum opravdu prošlo –, že znovu přivítá Británii v EU, upozorňujeme na drobnou maličkost: podle průzkumů jsou síly vyrovnané. Zastánců setrvání v EU je nyní v Británii stejně jako zastánců tvrdého brexitu. Pozor, nikoli brexitu, ale tvrdého brexitu! Přibývá totiž Britů, kteří jsou té nastavované kaše už skutečně přejedení a žádají čistý řez.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
