Na Reuters Breakingviews se domnívají, že tato paralela s americkým programem TARP v roce 2018 je nepovedená.
V roce 2008 pomohli vyděšení a zpanikaření investoři americké vládě protlačit Kongresem záchranu bank i fiskální podpůrný balík na záchranu ekonomiky. Americká vláda navrhla „program úlevy od problematických aktiv“ (TARP) v září 2008. Poté, co ho kongresmani odmítli, propadly se americké akciové trhy o sedm procent. Kongres se zalekl a nákladný program TARP nakonec rychle schválil.
Může se podobná logika vztahovat i na dohodu o brexitu? Teorie je taková, že libra i akcie začnou prudce padat, jakmile investoři začnou brát vážně úvahu o „tvrdém brexitu“ či „brexitu bez dohody“, ke kterému může dojít už v březnu příštího roku. Možná pak rebelové a fundamentalisté dostanou rozum a podpoří hlasováním premiérku.
Tvrdý brexit v podobě pádu z útesu ale není – na rozdíl od pádu banky Lehman Brothers – žádné překvapení. Počítá se s ním jako s jednou z reálných možností už od referenda o vystoupení Británie z EU v červnu 2016. A i kdyby reakce trhů přišla, nemusí vést k tomu, že členové parlamentu změní názor. Někteří analytici odhadují, že britská libra může v případě neschválení dohody spadnout až o 15 procent. Ale od referenda před dvěma lety už spadla o 14 procent – a politické klima v Británii se kvůli tomu nezměnilo. Velké britské korporace vydělávají v zahraničí a oslabená libra může pomoci jejich konkurenceschopnosti, jejich akcie mohou dokonce posílit. Hlavní rozdíl prý spočívá v tom, že Britové si krizi způsobili sami. Americká vláda v roce 2008 čelila binární volbě mezi záchranou bank a ekonomickou depresí. Pokud britský parlament dohodu odmítne, ve hře je stále více scénářů, nejen tvrdý brexit.
…
Na serveru Eurointelligence.com sepsali jednoduchý sumář. Ano, možnost, že k brexitu nedojde, je stále na stole, ale vyžaduje následující přesnou souslednost událostí:
1. Smlouva o brexitu v britském parlamentu neprojde.
2. Budou se konat předčasné volby.
3. V předčasných volbách zvítězí labouristé.
4. Labouristé změní svůj vlažný názor a stanou se z nich zásadní bojovníci za setrvání Spojeného království v EU.
5. Nová britská vláda požádá EU o prodloužení lhůt z článku 50 Lisabonské smlouvy a EU to bude akceptovat.
6. Bude se konat další referendum a v tom zvítězí zastánci setrvání Británie v EU.
…
Americký prezident se během svátku díkůvzdání zastal spojenectví Ameriky a Saúdské Arábie, takže de facto i korunního prince zvaného MbS, důvodně podezřelého z nařízení vraždy disidenta a novináře Chášukdžího. George Hay a Rob Cox v článku pro Reuters tvrdí, že tímto postojem se USA vzdávají práva na morální leadership ve světě.
Ztráta americké reputace prý však může Blízkému východu paradoxně pomoci. MbS totiž dobře ví, že od pádu do propasti jej dělil jen vlásek, a bude muset být americkému prezidentovi vděčný. Ten získal na MbS silnou páku. Může žádat, aby Saúdská Arábie ukončila nesmyslnou blokádu Kataru, která škodí byznysu v oblasti – včetně toho saúdského. Saúdové by také měli ukončit válku v Jemenu, která je stojí 50 miliard dolarů ročně. Díky tomu budou moci vyrovnat své veřejné finance, aniž by omezovali těžbu ropy, což by byl krok, který by amerického prezidenta dozajista rozzlobil. Trump má prý v ruce bič – a jenom blázen by ho nepoužil.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
