„Nechci euro,“ tweetoval Babiš v úterý. „A všichni, co ho chtějí, by se měli podívat na analýzu německého CEP, které dělá dlouhodobé analýzy. Které země na euru vydělaly a které ne? Myslím, že budete překvapeni.“
Český premiér upozornil na analýzu, z níž vyplývá, že na euru zásadně vydělalo pouze Německo a Nizozemsko. Paper zpracovaný Alessandrem Gasparottim a Mathiasem Kullasem se týká pouze sedmi zemí, které přijaly euro jako první. Vychází z kontrafaktické analýzy, která bere v úvahu vývoj ekonomik, jež euro nepřijaly a před zavedením eura procházely podobnými trendy jako oněch sedm zemí, které euro přijaly. Prosperita je definována jako HDP na hlavu znásobený průměrnou spotřebou z období před přijetím eura.
Největším překvapením kontroverzní analýzy (skutečně to není exaktní věda, a už vůbec ne exaktní výpočet) není, že euro prospívá Nizozemsku nebo Německu, ale že prospělo Řecku, i když jen o fous. Též je jistým překvapením, jak strašlivě nevýhodné má být euro pro Francii. O analýzu se přou ekonomové zprava doleva, ti, kdo jsou pro euro i proti němu. V zásadě se nejedná o nic nového pod sluncem, americký ekonom a nobelista Joseph Stiglitz běžně a dlouhá léta demonstruje, že pro jižní křídlo Evropy je euro nevýhodné.
Podle komentátora Bloombergu Leonida Beršidského je ale příklad zemí střední a východní Evropy jiný. Jsou to fiskálně zodpovědné státy s nízkou inflací, jejichž průmysl je zcela integrovaný do výrobního řetězce blízkého Německa. Ani řízené oslabení české koruny v posledních letech výrazně nepomohlo českému vývozu, i když možná zabránilo deflaci. S devalvací, již používaly jižní státy před vstupem do eurozóny, se to vůbec nedá srovnávat.
Důvody, proč Babiš odmítá euro, jsou podle Beršidského politické: sedmdesát procent Čechů euro nechce – a český premiér prý hledá ekonomické důvody, do nichž by to zabalil.
Dodejme, že Češi mají rádi symboly své státnosti, jako je koruna. A korunu mají rádi také proto, že si ji nespojují s obdobím razantního oslabení měny, jak to se svou korunou zažili třeba Slováci.
Kdo u nás vyhlásí úprk do eurozóny, spáchá politickou sebevraždu, zvlášť budou-li jeho politické ambice velké. A když dostane do rukou „výpočty“ z prestižní instituce, těžko se divit, že je politicky využije.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
