Srdceryvné scény, které bude Evropa zažívat, až se budou uprchlíci násilně vracet z Řecka do Turecka, kam nechtějí, si zatím ani nedovedeme představit.
Wolfgang Münchau v dnešním komentáři tvrdí, že si na EU vážil dvou věcí. Za prvé EU byla schopna skrze různé strategie, plány a kompromisní hledání konsenzu vidět dál, než je omezený volební cyklus národních států. A za druhé měla EU proti jiným státům ve svém okolí morálně navrch svým důrazem na právo, zákonnost, demokracii, hodnoty, lidská práva apod. To první se začalo rozpadat v chaosu kolem krize eurozóny i v otázce migrace. To druhé skončilo dohodou s Tureckem, kde EU podle autora „prodala duši“.
Münchau mimochodem konstatuje, že podle think tanku Denkfabrik přijde do EU letos 1,8 až 6,4 milionu uprchlíků. Uprchlíky prý nejde zastavit, najdou si vždy alternativní trasy. Pokud povedou přes Itálii, skončí to odříznutím Itálie od Schengenu.
Podle Münchaua bude mít dohoda s Tureckem vliv i na referendum o brexitu. Bude kritizována jak z pohledu lidských práv, tak z pohledu toho, že Německo si v EU dělá, co chce, protože dohodu dojednala a vymyslela Angela Merkelová.
...
Tolik Münchau. Jisté je, že doba vývozu hodnot, demokracie a lidských práv nám skončila, a to z pohledu celého Západu, nejen z pohledu Evropy.
Demonstruje to i Obamova návštěva na Kubě. Co se na ostrově změnilo z pohledu lidských práv, svobod a demokratické soutěže? Nic. Obama pouze dává razítko na to, že se politika sankcí neosvědčila, koneckonců se to pozná tak, že jsou Castrové pořád u moci.
Nastala doba realismu, pragmatismu, doba zájmů, možná by se dalo říci cynismu. Evropa má jako hlavní téma uprchlíky a terorismus, což překrývá další velká témata – eurozónu a Ukrajinu. Amerika se bojí Trumpa a vlastního populismu a izolacionismu. Když se řekne Čína, všichni se bojí hospodářského zpomalení a dopadu na celý svět, možná nové krize.
Když se řekne Rusko, všichni jsou rádi, že se (možná) částečně stáhne ze Sýrie a že momentálně neatakuje východ Ukrajiny.
Starost o lidská práva v Turecku bledne, všichni jsou rádi, že se ani tam neřežou lidem hlavy. Když se řekne Írán, je hlavním tématem obchod.
Kdy jste naposledy slyšeli někoho mluvit třeba o Bělorusku? Ale abychom skončili něčím pozitivním, docela nadějně vypadá vývoj v Barmě... a v Ázerbájdžánu minulý týden propustili přes šedesát politických vězňů.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
