Přestože německá židovská komunita je malá, její slovo má velký vliv a váhu díky zodpovědnosti Německa za holokaust.
Podle Schustera chce většina uprchlíků žít v míru a svobodě, ale přicházejí z kultur, ve kterých jsou nenávist k Židům a intolerance fixním komponentem. Nejde prý jen o Židy, ale i o práva žen a homosexuálů.
Kdyby prý uprchlická vlna pokračovala neztenčeným tempem, bude integrace nesmírně složitá a těžko se budou migrantům předávat naše hodnoty.
...
Tento článek Davida Brookse z The New York Times je už pár dní starý, ale považuji za vhodné ho sem dát.
Brooks recenzuje knihu Jonathana Sackse „Ne v božím jménu: jak se postavit náboženskému násilí“. Je prý snadné si myslet, že ISIS je nějakým druhem zla, středověkou rakovinou, která se vynořila v moderním světě. Většina z nás chce „hledat štěstí“ a tady se vynořil nějaký fundamentalistický anachronismus, který šíří smrt.
Podle Sackse ale nebude 21. století stoletím sekularismu, ale desekularizace a náboženských konfliktů.
Jeden z důvodů je demografický. Náboženské komunity mají více dětí a přibývá jich, u sekulárních komunit je tomu naopak. Všechny nereligiózní populace v historii od Indie po Řecko zaznamenaly demografický pokles.
Žijeme prý ve století, které nám nabídlo maximum výběru a minimum smyslu. Sekulární náhrady náboženství – nacionalismus, rasismus a politické ideologie – většinou vedou k neštěstí. Takže mnoho lidí utíká k náboženství, které má – především islám – často extremistické formy.
Náboženství podporuje skupinovost a na té je špatné to, že vyvolává konflikt s lidmi mimo skupinu. Extrémní náboženství vede k patologickému dualismu, mentalitě, která dělí svět na ty, kteří jsou dobří, a na ty, kteří jsou zatracení a špatní.
Patologický dualista neumí smířit své ponížené místo na světě s pocitem vlastní morální nadřazenosti. Proto se rozhodne pro politické náboženství – kalifát – a chce zničit všechno mimo něj apokalyptickou silou. Objevuje se jakési altruistické zlo: sebeobětování dovoluje výjimečnou krutost a nelítostnost. Jako v Paříži.
ISIS porazíme jen zbraněmi, ale k trvalému míru potřebujeme něco jiného.
Sekularismus a morální relativismus nestačí, ani láska. Nestačí ani pouhá láska k bližnímu. Je třeba nově vykládat základní náboženské knihy apod.
...
Gideon Rachman ve Financial Times apeluje na to, aby Západ rychle našel společnou pozici a uzavřel spojenectví s Ruskem v boji proti ISIS.
Samozřejmě že to leckoho na Západě děsí a samozřejmě že to bude nesmírně komplikované, ale je to potřeba zkusit.
Politika je o prioritách a po pařížských útocích je porážka ISIS hlavní priorita Západu. Za druhé jsou tu indicie, že se Rusko z Ukrajiny stahuje.
MACHÁČEK: Západ je ve válce s islámským extremismem |
A za třetí ani Západ, ani Rusko nemají monopol na moudrost ohledně toho, jak řešit konflikt v Sýrii.
V případě Ukrajiny Rusko zásadním způsobem porušilo mezinárodní právo a podle leckoho je pro Západ nebezpečnější než ISIS. Rusko se vyzbrojuje a zastává silně nacionalistické a protizápadní názory. Nad těmito argumenty nejde mávnout rukou, a proto vstřícnost vůči Rusku musí být postupná a podmíněná. Pokud ale bude příměří na Ukrajině trvat a Rusko bude v Sýrii konstruktivní, je podle Rachmana možné uvažovat o postupném opuštění sankcí v polovině příštího roku.
...
Michael O’Hanlon, bezpečnostní specialista Brookings Institution, jednoduše a přehledně vysvětluje, jakou změnu v pozemní válce proti ISIS by způsobila americká vojenská účast.
Text vyjmenovává, co by změnilo 100 000 amerických vojáků na zemi, co 50 000 vojáků, co 25 000 a co 5000. K důsledné, ale postupné porážce ISIS i Asada by stačilo 50 000 vojáků. V Iráku měli Američané 100 000 vojáků, to je ale mnohem větší země než Sýrie.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
