1. Trumpova zadluženost v posledním roce výrazně vzrostla, z 350 milionů dolarů na 650 milionů dolarů. A to během jednoho roku, kdy se objem jeho likvidních aktiv snížil. Přitom většina velkých amerických bank Trumpa stále bojkotuje.
2. Po svých bankrotech je Trump závislý na penězích z Ruska. Trump junior sám podle listu Washington Post v roce 2008 na konferenci developerů prohlásil, že „Rusové drží disproporční část našich aktiv a vidíme hodně peněz, které k nám proudí z Ruska“.
3. Deník New York Times píše o případu Trumpovy investice v SoHo, do níž vstoupila 50 miliony dolarů islandská firma FL Group, využívaná Putinovými blízkými a spojená s Alexandrem Maškevičem, který byl spojen s korupčním skandálem belgické firmy, jež se pokoušela obchodovat v Kazachstánu.
Každopádně jediná banka, která Trumpa po jeho bankrotech podporovala, byla německá Deutsche Bank, resp. její americká pobočka. Závislost na ruských penězích je podezřelá. Leccos by možná vyjasnila daňová přiznání, zatím je miliardář nezveřejnil.
4. Trumpovu kampaň vede Paul Manafort, který pracoval pro bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče. O tom jsme v Monitoru již jednou psali.
5. Trumpovým dalším poradcem je Carter Page, který pracoval v Rusku a má vazby na Gazprom.
6. Všechna ruská státem kontrolovaná média jednoznačně adorují Trumpa, podobně jako pravicové a nacionalistické politiky v Evropě.
7. Trumpovi lidé na republikánském sjezdu v Clevelandu změkčili usnesení týkající se ruských sankcí a vojenské pomoci Ukrajině.
Můj dodatek: text i citované články jsou zatím dosti spekulativní, není to investigativně příliš „vyfutrované“ a neprůstřelné. Je třeba vědět, jestli si byty a apartmány v luxusních Trumpových komplexech kupují také bohatí Arabové, Číňané apod. Každopádně už jenom ty náznaky jsou znepokojivé a samotný fakt, že šéfem kampaně je Paul Manafort, už k ježení chlupů asi docela stačí. Více k tématu přináší třeba ještě Josh Rogin ve Washington Post.
Komentátor Bloombergu Clive Crook začíná mít hrůzu z toho, že Donald Trump nakonec opravdu vyhraje. A to proto, že Trumpův efektivní populismus míří nalevo i napravo. Trumpův projev na kongresu spočíval z devadesáti procent ve zdůrazňování křivd a prázdných slibů a z deseti procent z úplných pitomostí, jenže ono to funguje. Především proto, že Trumpovi oponenti jsou z toho úplně zmateni a nevědí, jak na to reagovat.
Trumpův populismus je potentní, protože sjednocuje křivdy pociťované nalevo i napravo. Trump vyzval podporovatele Bernieho Sanderse, aby ho podpořili. Se štěstím se to nestane, ale ta idea vůbec není absurdní. Levice je fixovaná na „hrůzy“, které způsobil svobodný obchod, a proti tomu brojí Trump stejně hlasitě jako Sanders. A Trump je silně „proti Washingtonu“, což zase apeluje na pravici.
Trumpův postoj je více koherentní než tradiční liberalismus nebo konzervatismus. Levicová pozice je, že Washington je zkorumpován klientelistickým kapitalismem, který vykořisťuje obyčejné Američany, a odpověď je tedy více Washingtonu. Konzervativní pozice je, že Washington je zkorumpován klientelistickým kapitalismem, který vykořisťuje obyčejné Američany, a odpověď je omezení dávek a snížení daní pro bohaté.
Levice i pravice opakují, že systém je ve smrtelném nebezpečí. Republikáni tvrdí, že v Americe je ohrožena svoboda, levice tvrdí, že nespoutaný globální kapitalismus ničí vše,nač přijde, že Amerika je institucionálně rasistická a že americké tradiční hodnoty jsou pokrytecké.
Když tedy potřebuje systém rozbít, tak proč ho nerozbít s Trumpem doopravdy?
Trump říká „jsem váš hlas“ a apeluje na všechny, kdo se cítí ignorováni, zapomenuti, stranou a bez respektu. Může totéž seriózně říci Clintonová se svým lavírováním v obchodní politice, e-maily, se svou politickou profesionalitou, napojením na Wall Street a se svými nároky na moc?
Nejhorší ale je, že se Trumpovi odpůrci nalevo i napravo pouze vzájemně utvrzují v tom, jak je Trump strašný, a Trumpovi podporovatelé jim vůbec nestojí za to, aby s nimi mluvili, aby se s nimi zahazovali. To by jistě nevadilo, kdyby měl Trump dvacet procent.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
