Jen co ale skončily oslavy, předvádí zvolený prezident hektickou smršť postojů, nápadů a demonstrativních schůzek. Působí to skoro dojmem, že Pavel chce být prezidentem přímo horlivým. A horlivost s sebou nese uspěchané postoje. Pavel už stačil volat na Tchaj-wan, chce poslat Ukrajině stíhačky, zařídit penzijní reformu, říkat ČNB, kdo tam (ne)má pracovat, vyměňovat šéfa NATO a ještě desítky dalších věcí.
Existovalo dříve jakýchsi sto dnů hájení nováčků, ale jak se to bude nyní měřit? Od inaugurace 9. března, nebo už od minulé soboty? Pavel úřaduje už nyní a celý ten koncept sto dní asi můžeme zahodit. Zvolený prezident toho už nyní zbrkle a od boku řeší tolik, že skoro nechápeme, co bude dělat, až bude prezidentem doopravdy.
