I ta vrata k pláži jsou stejně vyvrácená jako před třiceti lety, kdy se tu můj syn coby batole popelil. Dětské hřiště nedoznalo žádných změn, kolotoč napůl urvaný, oprýskaný, prolézačka jakbysmet, dodána jen nová houpačka. Rozlehlý rekreační areál tvoří nevzhledné baráky, odhadem ze 60., 70. let. Dnes s opadanou omítkou, zarostlé vysokou travou, v usmolených oknech občas špeková záclonka, vypadá to na přechodnou ubytovnu. Na osvětlení areálu se už dávno vyřádili darebáci s prakem, občas rez nějakou tu lampu ohnul.
MACHALICKÁ: O jedné události Bartoška nemluvil. Hořkost po letech nevyvanula |
Centrální budova u silnice, kde bývala restaurace a pořádaly se tu obskurní diskotéky, je léta vymlácená a na spadnutí. Přesto vedle sedí dědek na štokrleti a zcela vážně za vstup do tohoto areálu hrůzy vybírá parkovací poplatek. I přístup k zájemcům o nabízené služby striktně dodržuje ducha minulé doby – vše je problém.
Lodičky motorové i šlapací obhospodařuje náctiletý frajer, který po trávníku jezdí čtyřkolkou (což tedy za socíku nebylo) a předvádí se před houfem chichotajících se děvenek. Jeho koktající pubertální fámulus na dotaz, zda si lze půjčit člun, vraští čelo a posléze praví, že se musí zeptat šéfa. Po deseti minutách zásadního jednání se vrací a praví, že to neeepůjde, protože by museli vylít z člunu dešťovou vodu. Jasně, hoši by museli vzít kyblíček a lopatku a chvilku pracovat.
Jo to když se přejede přehradní hráz na druhou stranu jezera, na Ždáň, tam je přímo ohňostroj podnikatelského ducha. Vydržet ten nápor ale vyžaduje značnou otrlost, neboť trávit v tomto řevu a mezi stánky dovolenou dokážou jen silné povahy.
MACHALICKÁ: Kundera není nekritizovatelný, ale takový zavilý hnojomet si nezasloužil |
Ždáň nikdy nebyla klidná zóna, ale to, co tu vyrostlo za poslední čtvrtstoletí, je stručně řečeno děs. Uprostřed pláže a davů si zjevní masochisté postavili obytné přívěsy, před kterými pěstují i zahrádečky, a ještě si před ně vetkli cedulku privé... A protože je sobota podvečer, o kus dál probíhá na pódiu živá hudební produkce – zpěvačka se kroutí v disco rytmu a vříská melodii z repertoáru Boney M. První opilci již padají pod stoly, děti skáčou na trampolínách, jejich matky otráveně čučí do prázdna.
Kdepak jsi, do černa opálená Vltavěnko mého dětství s mnoha originálními vejšplechty a konduktérskou taškou, z níž jsi vydávala parkovací lístky pro pár aut, která přijela? Kde je tichá hladina jezera bez burácejících motorů a velká louka nad pláží? Nejsem žádný staromilec, ale než tohle, to raději koukat doma do zdi.
