Ten posun chápe jen ten, kdo rozeznává dvojí důvěru. A těžko říci, je-li to dobře, či špatně.
Je Čunek korupčník? Je Čunek důvěryhodný? To jsou různé otázky. Jednu důvěru, tu účetní, potvrdil audit. Druhou důvěru žádný audit nerozhodne, za tu si ručí každý sám svou integritou, svou přesvědčivostí. A přesvědčil nás o své důvěryhodnosti sám Čunek?
Vždyť nepřesvědčil ani samotného Schwarzenberga: „Nejsem farář, abych řekl, že je Čunek čistý,“ sdělil teď novinám.
Podivnější ale je, jak ministr zahraničí Čunkovu „neúčetní“ nedůvěru bagatelizuje: Dělala to většina národa, řekl Právu.
Od Schwarzenberga, potomka vítěze nad Napoleonem, bychom takový argument nečekali. Jistě, politik musí zastupovat většinu národa, jinak by neměl mandát. Ale dělá-li něco většina národa špatně, politik se musí hlásit k menšinové elitě. Jinak bychom se pod rouškou boje proti elitářství sami od vlastních elit odřezávali.
Je Čunek korupčník? Je Čunek důvěryhodný? To jsou různé otázky. Jednu důvěru, tu účetní, potvrdil audit. Druhou důvěru žádný audit nerozhodne, za tu si ručí každý sám svou integritou, svou přesvědčivostí. A přesvědčil nás o své důvěryhodnosti sám Čunek?
Vždyť nepřesvědčil ani samotného Schwarzenberga: „Nejsem farář, abych řekl, že je Čunek čistý,“ sdělil teď novinám.
Podivnější ale je, jak ministr zahraničí Čunkovu „neúčetní“ nedůvěru bagatelizuje: Dělala to většina národa, řekl Právu.
Od Schwarzenberga, potomka vítěze nad Napoleonem, bychom takový argument nečekali. Jistě, politik musí zastupovat většinu národa, jinak by neměl mandát. Ale dělá-li něco většina národa špatně, politik se musí hlásit k menšinové elitě. Jinak bychom se pod rouškou boje proti elitářství sami od vlastních elit odřezávali.
