Odvolací senát Jaroslavy Löffelmannové totiž řekl:
1. Prvoinstanční soudce Jan Šott provedl dokazování bezvadně. I když odvolací senát nechce mít kamery v síni, uznává, že na řízení neměly vliv (str. 9).
2. Odvolací senát uznal, že Bárta předával Škárkovi a Kočí bezúročné půjčky, aby ovlivnil jejich postoj vůči zákonu o platech ústavních činitelů (str. 9).
3. Jenže ze Šottovy stavby vyndal základní kámen Nejvyšší soud, když v říjnu rozhodl, že Bártovy nabídky peněz jsou ústavou chráněný poslanecký projev. Podle odvolacího senátu tím padá možnost stíhat Bártu za úplatek (str. 10).
4. Šott „velmi správně“ zhodnotil počínání Škárky a Kočí (str. 10), ale podle senátu nenaplnilo všechny znaky podvodu – a Škárka byl vydán pro korupci, nikoli pro podvod.
Bárta i Škárka by měli s oslavou počkat. Soudce Šott se myslím ještě nevzdá.
