Kdo by mohl 19. dubna 2005, kdy byl německý kardinál Joseph Ratzinger zvolen papežem, tušit, že pro něj budou velkým problémem katoličtí konzervativci? Liberální katolíci se tehdy spíš obávali, že zavelí k ofenzivě fundamentalistů. Nový papež Benedikt XVI. naopak po celý rok ve funkci dokazoval, že se snaží církev spojovat, ne rozdělovat. A dočkal se za to uznání i u dávných oponentů, jakým je švýcarský liberální teolog Hans Küng.
Zato v Polsku, rodné zemi jeho předchůdce Jana Pavla II., někteří katolíci Benedikta XVI. podezřívají, že snaží "uzamknout ústa pravověrných". Známý euroskeptik profesor Czeslaw S. Bartnik proto v deníku Nasz Dziennik o Bílé sobotě věřící vyzýval, aby se modlili za "Radio Maryja, ale i za jidáše". Nikoho nenechal na pochybách, že pod zrádci rozumí onu část církevní hierarchie včetně římské kurie, která chce "cenzurovat" populární rozhlasovou stanici konzervativních katolíků.
Řím promluvil, případ nekončí
Fundamentalisté a nacionalisté z okruhu Radia Maryja a televizní stanice Trwam již dlouho ignorují signály z Vatikánu, že by se neměli plést do politiky. Naopak - do loňských voleb vstoupili jako propagandisté strany Právo a spravedlnost (PiS) bratří Kaczyńských. Po jejich vítězství se pak katolická média stala pro nový establishment oblíbenou hlásnou troubou.
Letos v únoru tuto jednostrannou angažovanost odsoudilo vedení polské biskupské konference a vybídlo řád redemptoristů, kterému Radio Maryja patří, ke změně. Když nezabral ani tento políček, vstoupila do hry římská kurie. Úřad vatikánského státního tajemníka (de facto předsedy vlády papežského státu) sepsal o prvním jarním dnu instrukci nabádající polské biskupy, aby se věnovali řešení "obtížné věci Radia Maryja s plnou důsledností".
Dávno ovšem neplatí sentence sv. Augustina "Roma locuta, causa finita est" (Řím promluvil, případ je uzavřen). "Otec ředitel" Radia Maryja, redemptorista Tadeusz Rydzyk, se nechce kvůli nějakým jidášům, ať už jsou třeba i z Vatikánu, vzdát vlivu na asi třímilionovou obec pravidelných posluchačů. Tím spíš, že až dosud cítil oporu jak prezidenta Lecha Kaczyńského, tak i ministrů za PiS.
Není tak divu, že 29. března Rydzyk s klidem vypustil do éteru fejeton publicisty Stanislawa Michalkiewicze. Ten napadl Světový židovský kongres kvůli jeho požadavku na odškodné ve výši šedesáti miliard dolarů za židovský majetek zanechaný po roce 1939 v Polsku. Podle "vlastenců" to je příklad toho, jak "firma holocaust" prosazuje své zájmy za pomoci zaprodanců (listu Gazeta Wyborcza a části kněží).
Mezinárodní pobouření přimělo papežského nuncia Józefa Kowalczyka ke zveřejnění vatikánské instrukce z 21. března, kterou pak západní tisk mylně pokládal za reakci na Michalkiewicze. Rydzyka navíc napomenul maršálek Sejmu (dolní sněmovny) Marek Jurek. "Otec ředitel" se kál jen krajně zdrženlivě. A hned protestoval proti "mediálnímu teroru" vůči sobě samému.
Biskupové nevědí, co si s redemptoristickými mediálními hvězdami počít. Arcibiskup Marian Golebiewski soudí, že se podaří do rady Radia Maryja dosadit biskupy, kteří nepovolí pořady, "jež nejsou ve shodě s učením Svatého stolce". List Rzeczpospolita je skeptičtější a nevylučuje vnitrocírkevní rozkol. Část kněží totiž soudí, že Svatý stolec je zneužíván k tomu, aby zardousil chvályhodné vlastenectví a víru. Europoslankyně za Ligu polských rodin Urszula Krupa dokonce pokládá kritiku Radia Maryja kvůli antisemitismu za "výraz nenávisti k Polákům a katolíkům".
Najdou se i objektivnější obránci. Například známá socioložka Barbara Fedyszak-Radziejowska tvrdí, že Rydzykova stanice má pozitivní význam: pomáhá připojit k hlavnímu politickému proudu i ty sociální skupiny, které byly na okraji společnosti. Právě v televizi Trwam je prý možné se dozvědět seriózní informace o státní zemědělské politice, jež nejsou ostatní média schopna poskytnout.
Škraloup "otce ředitele"
Polské biskupy čeká horký květen. S pacifikací "obtížné" stanice si musejí pospíšit, neboť koncem měsíce zemi - a především bývalý vyhlazovací tábor Osvětim (Auschwitz-Birkenau) - navštíví Benedikt XVI. Papežovo usmiřovací gesto ale může čerstvý skandál s údajným katolickým antisemitismem znevěrohodnit. Což by bylo zlé, neboť, jak tvrdí zasvěcení Poláci i zahraniční komentátoři, Benediktovi XVI. na dobrém vztahu se Židy kvůli jeho německému původu obzvlášť záleží.
K vyšachování Rydzyka tak možná biskupové loajální Vatikánu použijí doplňkový nástroj: list Gazeta Wyborcza zjistil, že koncem devadesátých let "otec ředitel" zneužil peníze z veřejné sbírky. Označit Rydzyka za defraudanta by umožnilo předejít komplikovaným sporům. Již nyní totiž někteří kněží poukazují na to, že Benedikt XVI. vstup katolických médií do politiky podpořil. Při přijetí polského kléru loni v prosinci vyzval, aby katolíci bránili křesťanské hodnoty - a to v "politických grémiích, stejně jako v médiích".
"Jedním z důležitých úkolů, které zrodil proces evropské integrace, je odvážná starostlivost o zachování katolické a národní identity Poláků." Což je citát, který by si mohl na svou fortnu nechat s klidem tesat i takový Rydzyk. Další debaty na toto téma si ale Vatikán již nepřeje.
