Připadne-li den svatého Václava na 75. výročí Mnichova, nelze se divit, že se připomene i to druhé - včetně tributu, který kníže platil císaři Svaté říše římské. Znamená to však, že svatováclavskou tradici máme oddělovat od české státnosti? Vždyť se k ní přihlásil sám "největší Čech" - císař Karel IV., když nechal zhotovit svatováclavskou korunu. Tu korunu, kterou při své prezidentské instalaci uctil Miloš Zeman.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nezúčastní-li se prezident Zeman svatováclavské poutě, vybočuje tím z dosavadního úzu. Ani Václav Havel, ani Václav Klaus svatováclavské tradici nefandili, ale přijali za fakt, že patří k české státnosti. Že značná část národa ji ctí právě skrze mravní a kulturní poselství tohoto světce.
Havla oslovoval spíše tibetský dalajlama než dávný český světec, Klause zas spíše ekonom Milton Friedman, ale oba svatováclavskou tradici ctili jako součást státu, v jehož čele stáli (ač za Havla se ještě poutě nekonaly). Interpretovali ji po svém, Klaus ji loni ve Staré Boleslavi spojil s národními zájmy. I prezident Zeman ji mohl ve Staré Boleslavi vyložit po svém. Jenže v praxi si hledí více toho, čemu sám fandí.
