Nechme však stranou tureckou politiku, ať už měnovou, či personální. Nabízí se otázka, proč je v čele centrálních bank – ale i jiných finančních institucí, státních i komerčních – tak málo žen.
Podle statistiky publikované organizací Atlantic Council ze 190 členských států Mezinárodního měnového fondu (MMF) má jen 26 zemí na postu ministra financí ženu. Pouhých 17 žen figuruje na místě guvernéra centrální banky. To znamená, že pouze 11,3 procenta osob zastávajících tyto dvě funkce tvoří ženy.
Průměrný podíl žen ve funkcích členů vlády na celém světě je přitom výrazně vyšší: 22,8 procenta. Podle jiné studie ženy v akademickém prostředí zastávají 25 procent seniorních vedoucích pozic (profesorů a docentů) a 37 procent nižších vedoucích pozic na předních světových univerzitách a obchodních školách.
Čím to je, že právě funkce v centrálním bankovnictví a veřejných financích vykazují takovouto nerovnováhu?
