Jak jsem tak ale v minulých týdnech poslouchala ředitele Cermatu Miroslava Krejčího, když mluví o „jednoduchém algoritmu“, který přidělil sto padesáti tisícům uchazečů o střední školy nejbližší školu, aby nemuseli ze svého bydliště cestovat za testováním daleko, a o dalším „jednoduchém algoritmu“, co je následně seřadí podle jejich výsledků, začal mě ten geniální instrument zajímat víc.
Dokonce mě napadlo, jestli by se nedal nějak využít doma. Sama si totiž občas připadám jako programátor. Programátor konání druhých. A někdy mě vydávání stále se opakujících pokynů dost unavuje.
