Přechylování je prostě vlastností češtiny

Nevím, proč paní Šilhánová považuje přechylování za "pochybné". Je to prostě vlastnost češtiny, stejně jako pádové koncovky. Jistěže nelze nutit nositelky cizích příjmení, aby se "počeštily", dokonce se domnívám, že i ženy s českým příjmením by např. v cestovním pase měly mít zapsánu i variantu bez "-ová" pro ty cizí pasové úředníky, kteří ke své škodě češtinu neovládají. Jenže přechylování potřebujeme, chceme-li o těch ženách mluvit a psát, přinejmenším v jiném než 1. pádě. Měli bychom snad říkat "rozhovor se Strutz"? Nebo "se Strutzem"? Ale to je přece muž! A proč paní Šilhánové nevadí české pádové koncovky u cizích mužských jmen? Ne že by proti skloňování obecně již nezačaly bojovat některé osoby nebo společnosti bez jazykového citu, viz třeba "Sazka Arena" nebo "Vchod do Makro". A ještě jeden příklad bez přechylování: "Na večírku byli i Kunze a Kunze, Mayer s Mayer nepřišli." Hezké, že? (Pro ty, kdo nevědí, co je špatně na mých výše uvedených příkladech: Čech by řekl "Aréna Sazky" a "Vchod do Makra").