Celá věc se včera v Cannes „dohrávala“ v českém pavilonu, který byl demonstrativně uzavřen, přelepen červenobílou lepicí páskou a zbaven státní vlajky. Naši filmaři tak chtěli dát najevo, že neexistují.
Možná trochu teatrální gesto, ale jak se ukázalo, našlo u zahraničních kolegů pochopení. Hlavouny doma ale těžko dojme. Už dávno se shodli na tom, že film je „zbytná veličina“. Peníze na něj tedy půjdou až v poslední řadě, respektive vůbec ne.
Nelžeme si do kapsy, novela zákona, kterou se filmaři snažili prosadit, nebyla ideální, ale sloužila jako východisko z kritické situace. Teď totiž zbývá jen jediná možnost: požadovat peníze přímo ze státního rozpočtu. Jinde je to normální, u nás ale ne. U nás se rozhodlo, že film je kšeft a tečka. Kdo na to nemá, ať netočí.
Takže zrušme film, když na něj nemáme. Ať jsme alespoň jednou v něčem první na světě. Třeba v blbosti.
Možná trochu teatrální gesto, ale jak se ukázalo, našlo u zahraničních kolegů pochopení. Hlavouny doma ale těžko dojme. Už dávno se shodli na tom, že film je „zbytná veličina“. Peníze na něj tedy půjdou až v poslední řadě, respektive vůbec ne.
Nelžeme si do kapsy, novela zákona, kterou se filmaři snažili prosadit, nebyla ideální, ale sloužila jako východisko z kritické situace. Teď totiž zbývá jen jediná možnost: požadovat peníze přímo ze státního rozpočtu. Jinde je to normální, u nás ale ne. U nás se rozhodlo, že film je kšeft a tečka. Kdo na to nemá, ať netočí.
Takže zrušme film, když na něj nemáme. Ať jsme alespoň jednou v něčem první na světě. Třeba v blbosti.
