Po výsledku, který ČSSD (jako vládnoucí) vybojovala v listopadu 2004, se do čela kandidátky žádnému socialistovi moc nechce. Proto je taky pochopitelná podpora Rathově ambici od šéfa středočeské ČSSD Richarda Dolejše.
Na druhé straně panu Rathovi nezbývá než si začít budovat nějakou mocenskou základnu, pokud chce ve špičkové politice vydržet. Nyní jeho autorita v ČSSD stojí a padá s Jiřím Paroubkem. Pokud by dokázal v krajských volbách získal víc než oněch 16,7 procenta z roku 2004 anebo kdyby jen zmenšil ztrátu na ODS (44,65 procenta), mohl by mluvit o úspěchu. Ten by jej ve straně legitimizoval. Zatím má na kontě jen výprask z loňských parlamentních voleb v Praze.
Ve světle předchozích výsledků vypadá Rathův úkol jako nesplnitelný. Lze však počítat s vyvažováním voličů a jejich tradičním odporem k vládnoucím stranám. David Rath už dnes tlačí zdravotnictví jako hlavní téma. Nic jiného mu nezbývá, jako úspěšný manažer se neprofiloval nikde.
O naprosté nezpůsobilosti k výkonu funkce krajského hejtmana však mluví jeho snaživá exhumace zákona o neziskových nemocnicích. Podle tohoto zákona který platí (vinou ČSSD a KSČM), žádná nezisková nemocnice nevznikla. A patrně nevznikne, protože zákon to neumožňuje. Odborníci jej považují za bezprecedentní paskvil. Jestli se pan Rath k němu bude hlásit, moc si nepomůže.
Úspěch či neúspěch Rathovy případné kandidatury bude zásadně závislý na volební účasti. Ve středních Čechách byla minule 30procentní. Nebude-li vyšší, sociálnědemokratické šance na výhru jsou mizivé. Tradičně bohatý a prosperující kraj socialisty příliš nevzývá, nemá proč.
Stranickým strukturám nepřináší Rathova kandidatura riziko. Po velmi pravděpodobné prohře bude kdykoli zaříznutelný, a tedy poslušný. „Zvítězíli“, potvrdí jen přeskočení současných funkcionářů, jejichž podporu bude potřebovat při cestě na výš. Loajalita pana Ratha k současnému předsedovi má obdobný osud jako jeho slušné vychování - když může, rád na ně zapomene.
