Dosažený pokrok je ale v ohrožení. A od plné rovnosti zůstáváme na míle vzdáleni. Miliardy žen a dívek čelí marginalizaci, nespravedlnosti a diskriminaci, protože společnosti jsou dál formovány tisíciletou nadvládou mužů.
Přetrvávající epidemie genderově podmíněného násilí je ostudou lidstva. Podle odhadů podstupují více než čtyři miliony dívek každoročně mrzačení ženských pohlavních orgánů.
Diskriminace žen a dívek je ve velké části světa stále legální. Někde ztěžuje ženám vlastnit majetek, jinde mužům umožňuje beztrestně znásilňovat své ženy.
Boj proti stereotypům
Probíhající celosvětové krize – konflikty, klimatické katastrofy, chudoba nebo hlad – nejvíce dopadají na ženy a dívky. Ve všech regionech světa hladoví více žen než mužů. Ve vyspělých i rozvojových státech přitom pozorujeme nárůst odporu proti právům žen, včetně jejich sexuálních a reprodukčních práv.
Nové technologie, které mají velký potenciál odstraňovat nerovnosti, situaci také často zhoršují. Důvodem může být nerovný přístup žen, algoritmy se zakódovanými předsudky či mizogynním násilím.
MDŽ si přivlastnili komunisté. Slavili hlavně muži a my jsme se pak musely vyhýbat opilcům, vzpomínaly ženy |
Při současném tempu vývoje dosáhneme plné právní rovnosti žen za nějakých 300 let. Podobně vzdálený je i konec dětských sňatků. Je to, upřímně řečeno, urážlivé. Polovina lidstva přece nemůže na svá práva čekat celá staletí! Potřebujeme rovnost hned. Závisí to na politických ambicích a na investování potřebným směrem. To je také tématem letošního Mezinárodního dne žen.
Potřebujeme veřejné i soukromé investice do programů, které ukončí násilí na ženách, zajistí důstojnou práci a podpoří začlenění a vedoucí postavení žen v oborech digitálních technologií, v procesech budování míru, v klimatické politice a ve všech odvětvích ekonomiky. Musíme také bezodkladně podpořit organizace bojující za práva žen, proti stereotypům a zastaralým kulturním normám. V současné době dostávají mizivých 0,1 procenta výdajů, jež jsou určeny na mezinárodní rozvoj.
Téma investic se může zdát vzdálené každodenní realitě života žen. Ale zajištění stejných příležitostí ve vzdělávání pro dívky a chlapce se neobejde bez investic. Je nutné investovat do digitálního vzdělávání a rozvoje dovedností. Je třeba investovat do péče o děti a umožnit pečujícím, což jsou většinou matky, vykonávat placenou práci mimo domov. A je třeba investovat do budování inkluzivních společností s plnou účastí žen a dívek.
Rovnost není jen otázkou práv
Dávat peníze na rovnost je správné, ale má to i finanční smysl. Podpora přístupu žen na formální trh práce posiluje ekonomiku, zvyšuje daňové příjmy a posiluje příležitosti pro všechny.
Zajištění investic do žen a dívek vyžaduje tři věci. Zaprvé, zlepšit dostupnost cenově přijatelných a dlouhodobých financí pro udržitelný rozvoj a řešit dluhovou krizi, která dusí ekonomiky mnohých rozvojových států. Jinak tyto státy jednoduše nebudou mít peníze na investice do žen a dívek. Potřebujeme okamžitá opatření, která uleví státům od neúnosné dluhové zátěže. V dlouhodobém horizontu musíme reformovat mezinárodní finanční architekturu a zajistit, aby mnohem lépe reagovala na potřeby rozvojových států.
Oslava MDŽ po japonsku. Muži ve firmě okusili, co obnášejí menstruační bolesti |
Za druhé, státy musí zahrnout rovnost žen a dívek mezi priority a uznat, že rovnost není jen otázkou práv, ale i základem mírumilovných a prosperujících společností. To znamená, že vlády musí aktivně řešit diskriminaci, vynakládat prostředky na programy na podporu žen a dívek a zajistit, aby politiky, rozpočty a investice odpovídaly jejich potřebám.
Za třetí, musíme zvýšit počet žen ve vedoucích pozicích. Ty pak mohou pomoci stimulovat investice do příslušných politik a programů. Jsem hrdý na to, že od začátku mého působení v čele OSN jsme poprvé v historii dosáhli genderové parity ve vedení naší organizace.
Genderová rovnost má zpoždění. Ukončení patriarchátu vyžaduje peníze na stole. Není na co čekat.
Autor je generální tajemník OSN
