V pátečním Posledním slovu vyšlo skvělé zamyšlení Petrušky Šustrové pro všechny, kterým uniklo, že Putin mezi svátky předal králům, tedy vůdcům spřízněných zemí v rámci Společenství nezávislých států, osm „prstenů moci“ se znakem SNS a novoročním pozdravem.
Devět prstenů. Četl Putin Tolkienovo dílo a kdo ze ságy by byl Lavrov? |
Převzali si je prezidenti Běloruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Arménie. Devátý prsten byl vyroben pro Putina.
Kdo četl Tolkienova Pána prstenů, jen těžko může ignorovat podobnost s devíti prsteny, jimiž Sauron svedl a podvedl své generály, i když jeden prsten chybí. Petruška Šustrová si klade otázku, nakolik je dílo britského autora vryté do kulturního povědomí Ruska a jak moc si byl Putin vědom toho, že se tím připodobňuje ke straně zla.
Pána prstenů byste si v sovětském knihkupectví skutečně nekoupili až do 80. let. V roce 1982 si mohli Rusové oficiálně poprvé přečíst první díl knižní trilogie, o tři roky později vznikla v leningradských filmových ateliérech adaptace Hobita, dokonce s účastí baletního sboru.
A v roce 1991, během agonického rozpadu SSSR, si totéž studio trouflo i na nejspíš už tehdy úsměvné zfilmování románové ságy v duchu televizní inscenace, které bylo plné studiového křepčení a alobalových speciálních efektů. Adaptace ale pořád vyprávěly původní příběh, i když vypadal jako horečnatý sen.
Rozvědčíci ve službách Saurona
Čtení Pána prstenů „naruby“ se v ruském kulturním prostoru objevilo na přelomu tisíciletí, krátce po jmenování Vladimira Putina prezidentem. V roce 2001 vydal biolog z Moskevské státní univerzity Kirill Jeskov, v akademickém životě milovník a objevitel nových druhů pavouků, neuvěřitelný román.
