Toneme až po uši v ekonomické krizi, pod tlakem megaschodku státního rozpočtu a hlubokého zadlužení. Šetřit, šetřit a zase šetřit, tak zní hlavní motto poslední doby. Hrozíme zvyšováním daní, zmrazováním důchodů či snižováním různých příspěvků. Ale sami, jako zvolení představitelé celého národa, příkladem příliš nejdeme.
Původní plán ministra financí Eduarda Janoty počítal s ročním snížením platů ústavních činitelů a soudců až o 20 procent. Nyní však leží ve sněmovně vládní návrh na snížení našich platů smrsknutý na pouhá čtyři procenta. Proč?
Vězí za tím opět strach ze soudců. Ti již jednou podali ústavní stížnost proti tomu, když se jim mělo sáhnout na platy. Ústavní soud sice nakonec rozhodl, že zmrazení platů nebylo protiústavní, ale na konečný verdikt se čekalo několik let. Takové zdržení dnes, v době vrcholící krize a těsně před přijetím klíčového státního rozpočtu, vláda nechce riskovat. Lepší minus čtyři procenta než žádná.
Já jsem jednoznačně zastáncem toho, aby platy ústavních činitelů odpovídaly možnostem naší ekonomiky. Protože nad naší hlavou v poslední době visí Damoklův meč, jehož síla se stává stále tíživější. Strach ze soudů a nepředvídatelnosti jejich jednání. Ten v poslední době paralyzuje ta nejvíce potřebná opatření ke zmírnění ekonomické i politické krize - vzpomeňme na události kolem předčasných voleb. Padne-li ve sněmovně již avizovaný návrh na sražení našich platů o dvacet či více procent, budu pro něj hlasovat "všemi deseti". Zároveň budu doufat, že soudci konečně pochopí, jak je situace vážná, a nevzepřou se "kaprům, kteří si budou upouštět vodu z vlastního rybníka". Myslím, že bez této vody se v příštím roce hravě obejdeme.
Původní plán ministra financí Eduarda Janoty počítal s ročním snížením platů ústavních činitelů a soudců až o 20 procent. Nyní však leží ve sněmovně vládní návrh na snížení našich platů smrsknutý na pouhá čtyři procenta. Proč?
Vězí za tím opět strach ze soudců. Ti již jednou podali ústavní stížnost proti tomu, když se jim mělo sáhnout na platy. Ústavní soud sice nakonec rozhodl, že zmrazení platů nebylo protiústavní, ale na konečný verdikt se čekalo několik let. Takové zdržení dnes, v době vrcholící krize a těsně před přijetím klíčového státního rozpočtu, vláda nechce riskovat. Lepší minus čtyři procenta než žádná.
Já jsem jednoznačně zastáncem toho, aby platy ústavních činitelů odpovídaly možnostem naší ekonomiky. Protože nad naší hlavou v poslední době visí Damoklův meč, jehož síla se stává stále tíživější. Strach ze soudů a nepředvídatelnosti jejich jednání. Ten v poslední době paralyzuje ta nejvíce potřebná opatření ke zmírnění ekonomické i politické krize - vzpomeňme na události kolem předčasných voleb. Padne-li ve sněmovně již avizovaný návrh na sražení našich platů o dvacet či více procent, budu pro něj hlasovat "všemi deseti". Zároveň budu doufat, že soudci konečně pochopí, jak je situace vážná, a nevzepřou se "kaprům, kteří si budou upouštět vodu z vlastního rybníka". Myslím, že bez této vody se v příštím roce hravě obejdeme.
