Můžeme dobře chápat srbskou touhu po území, kde vznikaly jejich kláštery a které jim po určitou dobu náleželo, bez jakýchkoli trvalých hranic. Nemůžeme ovšem popřít, že ještě před slovanským obsazením jihozápadu Balkánského poloostrova bylo celé rozsáhlé území osídleno Ilyry, které většinou považujeme za přředky Albánců. Vůbec netušíme, jaké bylo složení obyvatel před tureckým vítězstvím na Kosově poli, víme jen to, že Srbové z Kosova v průběhu tří staletí utekli a náhradou obsadili Vojvodinu. Hranice po 1.světové válce vznikaly víceméně na papíře, o řadu území se vzniklé státy nemilostrdně popraly a Albánie přišla přitom hodně zkrátka. Vedle vlastní Albánie žili a žijí Albánci nejen v Kosovu, ale i v Makedonii a v řeckém Epiru. Kde je tedy objektivní spravedlnost? Patřilo-li Kosovo Srbům asi 200 let, jak dlouho tam žili Albánci (a jejich ilyrští předkové ještě v době, kdy se Slované potulovali v pripjaťských bažinách)?
Slovanské sympatie jsou hezké, ale fakta jsou jiná.
Slovanské sympatie jsou hezké, ale fakta jsou jiná.
