Tak trochu všechno výše zmíněné, a přece mi v tom výčtu jedna rovina chybí. Ta duchovní, a pro mě vůbec nejdůležitější! Advent je pro mě především dobou zastavení se, přemýšlení a rozjímání.
A taky dobročinnosti, u níž udělám malou odbočku. Jsem velmi hrdá na to, že na našem území funguje skvělá obecně prospěšná společnost Centrum Paraple. Ta lidem na vozíku pomáhá už od roku 1994, a veřejnosti se připomněla minulou sobotu ve speciálním dílu soutěže České televize Stardance. Tak jako každý rok, i letos se v průběhu večera konala sbírka na činnost této organizace, a padl rekord, výsledkem byla neskutečná částka - takřka 22 milionů korun!
O naší společnosti se v poslední době čím dál častěji mluví jako o rozdělené, aktuálně hlavně podle názorů na očkování. A přesto je vidět, že když jde o dobrou věc, dokážeme se spojit, a pomoci těm, kteří to v životě mají složitější než my.
Epidemie Covid-19 nás nyní spíše štěpí, přitom to ale není tak dávno, co nás společná obava o sebe samé i blízké propojila. Pevně věřím, že blížící se vánoční svátky, čas pohádek a zázraků, do naší země atmosféru vzájemnosti a pospolitosti vrátí. Že k sobě začneme být více ohleduplní, budeme myslet méně na sebe a více na druhé.
Podobné úvahy mě budou provázet patrně celým Adventem. U nás na Desítce jsme ho odstartovali rozsvícením vánočních stromků na osmi místech napříč naším veřejným prostorem. Bohužel, s ohledem na aktuální situaci a opatření jsme zrušili doprovodný program. Moc mě to mrzelo, podobně jako naše občany, ale...
A tady jsme zpět u té ohleduplnosti, a v mém případě i zodpovědnosti. U velkých akcí, na nichž se venku potká velké množství lidí, není v praxi možné kontrolovat dodržování pravidel a bezinfekčnost, není reálné zajistit bezpečné rozestupy. Vyrazila jsem tedy do parku Malinová-Chrpová, podívala se, jak krásně svítí stromeček, rozjímala a myslela na to, že Advent je časem naděje. A tu teď potřebujeme víc než kdy jindy.