Opravdová dvourychlostní Evropa? Největší rozkol v historii evropského společenství? I tak o tom píší některá zahraniční média. Že zůstala Británie mimo, není žádným překvapením. Premiér David Cameron do Bruselu jel s tím, že chce vydobýt určité pojistky, které ochrání zájmy jeho země. Konkrétně mu šlo o ochranu jednotného trhu a britského finančního sektoru. To se ale nepodařilo.
Cameron se prý k ráno kvůli tomu dokonce opět zhádal s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Zajímavý je postoj Maďarů, kteří byli nejdříve ve skupině odmítačů nové reformní smlouvy, nicméně nyní se ukazuje, že se připojili spíše ke skupině „zvažovačů“, ve které jsou i Češi a Švédové.
Kdyby šel vrátit čas...
Co to pro Prahu znamená? Jak to komentují euroskeptici: Je to jedině dobře, nenecháme si nic diktovat, ukážeme jim, že se my se nedáme. Jenže Británie je zemí, která si může dovolit být v izolaci, ale Česká republika? Nebylo by lepší spíše vyjednat si nějakou výjimku, pojistku, třeba by se to i povedlo, aby byly naše zájmy uspokojené, a pak smlouvu podpořit a nezůstat mimo?
O klíčovém unijním summitu čtěte zde: |
Nebo nejlepší by bylo, kdyby šel vrátit čas, jakože jen tak cvičně si zkusit, jaké by to bylo, když budeme patři mezi jediné čtyři země, které dokument nepodpoří. Uvidíme, jak se nám bude vést a kdyby to byl problém, vrátili bychom se zase na začátek a vybrali bychom si tu druhou cestu – méně trouble-makerovskou.
Bohužel takhle to nejde. Tohle rozhodování českému premiérovi opravdu nezávidím. Každopádně ještě nepadlo poslední slovo a důležité také je, co vlastně všechno v nové reformní smlouvě bude. Podle toho je potřeba se řídit. Jasněji by mělo být na dalším summitu v březnu.
Irové straší Brusel referendem
Jednání o obsahu reformní smlouvy ale není jedinou komplikací. Po fázi jedna totiž nastane fáze dvě, a sice vymyslet způsob, jakým se budou změny schvalovat. Bude potřeba souhlas parlamentů všech zemí? Nebo postačí jen hlavy států a vlád na summitu? Každopádně Irové už se nechali slyšet, že u nich vše nejspíš bude muset projít referendem. A to by pravděpodobně nedopadlo dobře. Tedy dobře pro Brusel.
Jak ukázaly poslední průzkumy, téměř 50 procent Irů by takovouto novou smlouvu odmítlo, zatímco pro by jich bylo jen asi 30 procent. Jen tak mimochodem – irský premiér Enda Kenny přicestoval do Bruselu dokonce s dvanácti poradci, mezi kterými jsou odborníci, jak na ekonomické záležitosti, tak i na zahraniční vztahy.
Vánoce budou méně 'blikavé a svítivé'
Na závěr ještě o eurozóně, ale z trocha jiného soudku. Jak píše britský bulvární list The Daily Mail, kvůli dluhové krizi budou Vánoce v některých zemích EU o dost chudší, konkrétně méně „blikavé a svítivé“. Proč? S krizí bojuje například Španělsko, nezaměstnanost se zde pohybuje okolo 22 procent. A kde ušetřit? Na vánoční výzdobě. V metropoli Madridu tak bude letos svítit o 600 tisíc žároviček méně, což je úspora v hodnotě (v přepočtu) dvanácti milionů korun.
Ve městě Cuenca zase budou ulice osvětleny jen do desíti večer, zatímco v předchozích letech to bylo až do půlnoci. Podobně je na tom i Portugalsko. Lisabon dříve vynakládal na vánoční oslavy téměř 18 milionů korun, letos to budou ale jen čtyři miliony. A vůbec nejhůře na tom budou (a také jsou) Řekové. Atény plánují investovat do „zvánočnění“ metropole jen desetinu rozpočtu z předchozích let.
