V soudní mlýnici

I z toho nejhoršího myslitelného výkladu faktů bylo možné vyvodit nanejvýš to, že se Mlynář a spol. obohatit doufali, ale nepovedlo se jim to.

Sám Mlynář budí u mnoha lidí protichůdné emoce. Ti, kterým připadá, že se kolem jeho případu tropí příliš povyku a nějaký ten flastr by mu jen slušel, by si měli něco uvědomit: takto se vedlo u soudu známému člověku, který má vlivné přátele a právníka zvučného jména. S čím mohou počítat lidé, kteří Mlynářovým sociálním kapitálem nedisponují, když se ocitnou před soudkyní Slepičkovou?

V Mlynářově případě sice nelze vyloučit politické tlaky, nicméně nevyzpytatelnost české justice je její příznačnou vlastností. Ministr Pospíšil zvažuje, že by důvodem ke kárnému řízení se soudcem napříště mohly být i nápadně nekvalifikované rozsudky. Je to citlivá otázka. Ale je třeba hledat cesty, jak přimět soudce, aby svou práci morálně i intelektuálně neflákali.