Faktem však zůstává, že deníky jsou médiem s nejstarší tradicí a propracovanou redakční politikou, reprezentují nejrůznější politické směry a stále do značné míry určují mediální agendu. Žádný z celostátních deníků není (na rozdíl od webů) dezinformační a každodenně hierarchizuje pro čtenáře informace.
Vláda otočila, DPH na noviny poroste. Pro řadu tiskovin to bude likvidační, říká Šmuclerová |
DPH pro tištěná média s menšinovým obsahem reklamy v rámci Evropy:
Zdroj: Hlídač státu |
Vysvětlení, které poskytl ministr financí, je nesmírně hloupé, tvrdé „zakleknutí“ na deníky je odůvodněno „objevem“, že neexistují vědecké deníky.
Obhajoba z úst premiéra Petra Fialy (ODS) je ještě horší, za prvé nevěří, že nějaký deník zanikne, což je důkazem jeho špatné informovanosti, a za druhé, to je horší, spoléhá na možnost, že lidé budou stejně kvalitně informování prostřednictvím zpravodajství veřejnoprávních médií a internetu, který je „zdarma“.
Jak si vláda představuje boj s dezinformacemi? No přece likvidací jednoho ze zdrojů spolehlivých zpráv. Předpokládejme, že v tomhle koaličním kroku není úmysl ničit deníky, ale jen ignorance.
Ministři nevědí, že tak vysokou daň na deníky, kterou se rozhodli nově prosadit, nemá z evropských zemí žádná. Nevědí, jakou společenskou funkci deníky plní, a nevědomě podporují především nekonečný a nediferencovaný informační tok na internetu – infotainment.
Absence deníků nemusí znamenat podstatné zúžení přístupu k informacím, ale rozhodně poznamená informovanost populace směrem k větší roztěkanosti a zákonitě i manipulovatelnosti. Paradoxem je skutečnost, že na tom bude mít podíl vláda v čele s profesorem politologie, který sám sebe vidí jako konzervativce a noviny jako obtížný hmyz.
